Hlavní obsah

Studenti si v simulaci vyškovské hvězdárny zkusili expedici na Mars

Vyškov

Pět vybraných studentů z Česka si v simulaci vyzkoušelo, jaké je to cestovat na Mars. Na simulované misi v prostředí vyškovské hvězdárny strávili 100 hodin. V pátek jejich cesta skončila pomyslným návratem na Zemi, zážitky účastníci popsali na tiskové konferenci. Šlo o 20. ročník mezinárodního projektu Expedice Mars, který v posledních letech organizuje spolek Alumni Scientiae Bohemicae.

Foto: Patrik Uhlíř, ČTK

Projekt Expedice Mars na hvězdárně Vyškov

Článek

Projekt každoročně začíná v létě, je určený nadaným mladým lidem ve věku 13 až 18 let z Česka i Slovenska. Letos se do něj přihlásilo podle organizátorů kolem 200 zájemců, ze kterých po splnění úkolů vybrali 40.

Ti na online konferenci prezentovali svoji práci, následně z nich organizátoři vybrali 15 lidí, kteří strávili na simulované misi 12 hodin. Z nich pak organizátoři vybrali konečnou pětici, letos byli všichni vybraní z Česka.

Ostřiženi od okolního světa

„Účastníci zažívají průběh skutečného letu do vesmíru. Hlavním účelem je plně prověřit schopnosti pěti nadaných studentů. Během svého letu mají všichni členové posádky na starosti péči o interiér kosmické lodi, práci na vědeckých experimentech a také přípravu výstupu na povrch Marsu,“ popsal designér simulace Samuel Amrich.

Podvodní laboratoř projektu Hydronaut zakotvila na dva roky v areálu ČVUT

Věda a školy

Celá posádka je odstřižena od okolního světa a čas tráví v oddělených místnostech na hvězdárně. Jejich jediným spojením se zemí je komunikace s řídícím střediskem prostřednictvím centrálního počítače.

Mezi účastníky simulované mise byl i nyní devatenáctiletý Ondřej Heigl z pražského gymnázia Arcus. Na misi fungoval jako popularizátor.

„Měl jsem za úkol dokumentovat celý průběh mise, což znamená fotit posádku, natáčet různá videa, dávat příspěvky na Instagram. Zapojoval jsem se ale i do úkolů, například když fyzik či biolog potřebovali s něčím pomoct. Pomáhal jsem třeba vytvářet software zavlažovacího systému pro rostliny,“ popsal Heigl.

Elektrotechnickou olympiádu vyhrál gymnazista Tadeáš Fryčák

Věda a školy

Řekl, že skoro ani nepoznal, že byl někde zavřený pět dní. „Tím, jak jsme měli konstantně něco na práci, tak ty dny utíkaly hodně rychle. A že jsme neviděli ven a nevěděli jsme, zda je den, či noc, nemohli jsme ani takto odpočítávat hodiny. Podívali jsme se – a najednou bylo o šest hodin víc, než když jsme se dívali naposledy,“ pokračoval Heigl.

Organizátoři jsou bývalými účastníky

Zajímavostí je, že všichni organizátoři projektu jsou zároveň i jeho bývalými účastníky. Jednou z nich byla i velitelka odbornosti biologů Kateřina Sochorová.

„Expedice Mars mi dala nejen spoustu zkušeností, ale především jsem díky ní poznala mnoho přátel na celý život. Zároveň jsem si ověřila své schopnosti – od týmové spolupráce přes komunikaci až ke kritickému myšlení,“ uvedla Sochorová.

Přihlašování do příštího, v pořadí jednadvacátého ročníku Expedice Mars, bude možné od srpna do konce září 2024, a to na webu projektu.

Hlavním cílem projektu podle organizátorů není výzkum, ale podpora talentované mládeži a rozvíjení jejích znalostí a kompetencí. Účastníci se také následně stávají i úspěšnými žadateli na takových univerzitách, jakými jsou Cambridge nebo Oxford.

Život na Marsu mohou pomoci odhalit anomálie gravitačního pole, tvrdí čeští vědci

Věda a školy

Vědci zjistili, co způsobilo zatím nejsilnější naměřené marsotřesení v historii

Věda a školy
Související témata:
Projekt Expedice Mars

Výběr článků

Načítám