Článek
„Země, kde se titulkuje – jako je například Malta, Švédsko, Dánsko či Finsko – umí anglicky nejlépe v Evropě. Naopak země dabérů, Česko, Španělsko, Bulharsko či Maďarsko, si v mezinárodních srovnáních vedou špatně,“ tvrdí předseda unie středoškoláků Jan Papajanovský.
Sledování televize by tak prý bylo smysluplné a plnilo by vzdělávací funkci. „Dnešní děti málo čtou, a mají tak často problém s porozuměním textu a pravopisem. Pokud budou na obrazovkách nuceny sledovat a číst správně vytvořené české titulky, pomůže jim to i ve výuce češtiny,“ myslí si navíc středoškoláci.
Ministerstvo školství potvrdilo, že začátkem října se má s nespokojenými studenty sejít ministr Dalibor Štys. Další kroky prý však zatím neplánují.
„Dabing už není, co býval”
Zástupci televizí přitom tvrdí, že většina diváků stále preferuje dabované pořady, které v porovnání s titulkovanými dosahují vyšší sledovanosti. Například vedoucí centra převzatých pořadů ČT Václav Kvasnička se ale už dříve nechal slyšet, že tuto diskusi v budoucnu výrazně ovlivní možnost vysílat v DVB-T duální zvuk. V praxi to znamená, že televize tak paralelně může vysílat českou dabingovou i originální verzi.
V původním znění s českými titulky už se promítá většina zahraničních filmů v kinech nebo na filmových festivalech. Titulky jsou navíc levnější než namlouvání dialogů ve filmech a seriálech českými herci.
Český dabing zažil své nejlepší časy v 50. a 60. letech minulého století, kdy se „česká dabingová škola“ stala pojmem. Podle studentů jsou ale tyto časy už dávno pryč.
„Vytvoření kvalitního dabingu k filmu stojí 600 tisíc korun a trvá tři měsíce, dnes se to ale dělá za týden a s náklady ve výši 40 tisíc korun,“ upozornil Papajovský.