Stromy podávají svědectví o tunguské události, ničivé explozi v roce 1908

Práce docenta Kletetschky zahrnuje pátrání po meteoritech na Zemi, analýzu asteroidů ve vesmíru či magnetických anomálií různých kosmických těles.

Za původce takzvané tunguzské události již bylo označeno ledacos – od mimozemských těles typu asteroidu či komety po antihmotu nebo dokonce malou černou díru. Ať už byl původce výbuchu a následné tlakové vlny jakýkoli, několik faktů o ní lze tvrdit prakticky s jistotou. K explozi došlo ve výšce asi šesti kilometrů nad zemským povrchem a tlaková vlna, která ji následovala, pak pokácela stromy v oblasti o průměru asi 50 kilometrů.

Ty, které stály kolmo pod epicentrem, zůstaly stát – jejich větve však byly oholené tak, že připomínaly stojící sirky. Nebyly to však jediné stojící stromy. I v širším okolí několik výjimečně odolných jedinců, většinou modřínů, zůstalo stát. Právě o tyto stromy, které byly identifikovány pomocí fotografií pořízených po výbuchu, se zajímal vědecký tým.

„Výprava, jíž jsem byl členem, se do oblasti vydala při stém výročí exploze, tedy v roce 2008. Podařilo se nám odebrat vzorky dřeva stromů, nejprve jen vrty, a díky spolupráci s italskými kolegy, kteří v oblasti v té době také pracovali, i celé disky průřezů stromů,“ uvedl Kletetschka.

Proč si vlastně vědci povolali na pomoc dřevo stromů? Letokruhy vznikají tak, že na jaře roste dřevo rychleji – dělivé pletivo stromu má na jaře relativně velké buňky. V druhé polovině roku přibývá dřevo pomaleji, buňky jsou menší a vytvářejí na průřezu charakteristický pruh.

„K tunguské události došlo na přelomu června a července. To způsobilo, že se v tomto roce v některých přežívajících stromech pozdní dřevo vůbec nevyvinulo,” vysvětlil.

Ke zkoumání dřeva využil tým metodu rentgenové fluorescence, s jejíž pomocí lze snadno identifikovat atomy různých prvků ve vzorku, a to bez rizika jejich narušení. Metoda ukázala, že v kůře stromů rostoucích v oblasti se vyskytují anomálie v zastoupení vápníku a stroncia.

Zkoumaná vrstva letokruhů vykázala velmi podobné vlastnosti – podle Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy to působí, jako kdyby se vlastnosti kůry v době exploze „otiskly“ do vlastností dřeva.

Toto je dle školy zásadní objev. Ani podrobné rešerše v dostupné literatuře nenaznačily, že by byl znám nějaký mechanismus, jímž by se chemická informace z kůry otiskly do dřeva.

„Zajímavé ale bylo, že dané anomálie jsme pozorovali hlavně v letech, které události předcházely: 1904, 1905 a dalších,“ doplnil Kletetschka.

Vědci přišli se dvěma hypotézami, které by to mohly objasnit. Obě souvisí s tlakovou vlnou. Podle první představy se ohnutím obnažily a porušily kořeny, strom tak přišel o možnost využívat pro svou výživu látky z vnějšího prostředí. Rostoucí pletivo se proto obrátilo k získávání vápníku a stroncia z kořenového systému, čímž se přírůstky dřeva z těsně předcházející doby o tyto látky obohatily.

Dle druhé hypotézy tlaková vlna způsobila, že se materiál z kůry „vstříkl“ do předcházejících letokruhů skrze vodorovné kanálky v jeho struktuře.

K události tedy opravdu došlo. A dokázala dřevo stromu proměnit jedinečným způsobem. Původ exploze je nicméně stále zahalen tajemstvím. Nikdy se tam totiž žádný odpovídající meteorit nenašel.