Článek
Informovali o tom ve středu 21. června ředitel odboru Kurikulum odborného vzdělávání, kariérového poradenství a dalšího vzdělávání na NPI Matěj Bulant a mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Aneta Lednová.
Posílení všeobecného charakteru SŠ
„Tým pracovníků NPI v návaznosti na priority MŠMT si stanovil jako prioritní cíl zabývat se problematikou lyceálního vzdělávání, provést podrobnější analýzu všeobecně vzdělávacích oborů, podílů všeobecně vzdělávací složky a odborné složky kurikula oborů středního odborného vzdělávání s cílem zmapovat současnou situaci a navrhnout možnosti řešení v souladu s novými prioritami MŠMT,“ shrnula Lednová.
Mezi nové priority resortu a nového ministra školství Mikuláše Beka (STAN) patří posílení všeobecného charakteru středních škol, zvažuje se prodloužení povinné školní docházky o dva roky studia na SŠ.
Bek je pro zrušení 9. tříd a povinné dva roky střední školy
Odborníci zatím podle Bulanta připravují na základě Strategie vzdělávání 2030+ návrhy, jak oborovou nabídku proměnit. Zabývají se mj. tím, zda nabízené obory odpovídají současnému pracovnímu trhu a zda není vhodné posílit všeobecné vzdělávání a specializaci přesunout na poslední roky SŠ studia, na vyšší odborné a vysoké školy nebo kurzy dalšího vzdělávání.
Návrhy na změny budou na podzim projednávat členové v odborných platformách, v nichž má své zástupce asi 80 institucí včetně školských asociací a Hospodářské komory.
Na úpravy oborové nabídky podle Bulanta naváže příprava změn tzv. rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro střední školy. Tyto programy stanovují, co by se měl učeň nebo student naučit. Při zavádění nových učebních plánů by měly školám pomáhat plánované modelové vzdělávací programy, které chce NPI připravit pro všechny obory.
Spolupráce odborných škol s firmami
V souladu s programovým prohlášením vlády je podle Lednové cílem rovněž posílit spolupráci odborných škol s firmami. V budoucnu by podle plánů resortu měli mít zaměstnavatelé možnost se na výuce částečně podílet, učitelé by zase mohli ve firmách získávat poznatky o nových technologiích.
Nové hygienické normy pro školy mají platit od příštího školního roku
Resort se aktuálně zabývá také zaváděním prvků duálního systému vzdělávání, který má rovněž více zapojit zaměstnavatele do činnosti škol.
| Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala ke zvýšení kvality vzdělávání mimo jiné úpravou učebních plánů pro základní a střední školy. Důraz by se měl klást na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční a mediální gramotnost a kritické myšlení. Strategii vzdělávání 2030+, kterou na podzim 2020 schválil kabinet Andreje Babiše (ANO), připravil bývalý ministr školství Robert Plaga (za ANO) a navázali na ni následující ministři školství Petr Gazdík a Vladimír Balaš (oba STAN). |
NPI připravuje rovněž úpravy učiva pro základní školy. Nový vzdělávací program pro žáky v prvním a šestém ročníku má být podle ministerstvem dříve představeného harmonogramu povinný od září 2025 a ve všech třídách od září 2029. První ZŠ by mohly výuku upravit od září 2024.
Pedagogický institut bude rozvíjet činnost metodických kabinetů pro učitele
Stále není rozhodnuto. MŠMT bude podobu výuky druhého cizího jazyka ještě řešit
