Článek
Unie středoškoláků pokračuje ve své kampani za úplné zrušení povinné státní maturitní zkoušky z matematiky, dokud nedojde ke zkvalitnění výuky předmětu. Od 9. dubna ČSU pořádá celorepublikovou akci „Psaní dopisů proti povinné maturitě z matematiky”.
Středoškoláci mohou z domova psát dopisy poslancům, kteří ještě ve věci hlasování nejsou rozhodnuti, a vyjádřit tak svůj názor na zavádění povinné maturity z matematiky. Akce má za cíl ukázat zákonodárcům, že povinná maturita z matematiky může mít podle organizátorů na budoucí život obyčejných středoškoláků neblahý dopad.
Povinná maturitní matematika: stále zmatek
O tom, zda se povinná maturita z matematiky definitivně zruší, nebo nakonec jen odloží o dva roky, měla Sněmovna podle informací Novinek původně rozhodnout do konce března, ale nestalo se tak.
„Návrh je v současné době v Parlamentu, třetí čtení je navrženo na programu dubnové řádné schůze PS začínající 21. dubna,” sdělilo Novinkám ministerstvo školství a dodalo, že z hlediska lhůt vážících se k legislativnímu procesu je projednání návrhu do konce školního roku reálné.
„V pondělí 20. dubna to bude ještě projednávat sněmovní školský výbor, který byl už třikrát odložen kvůli koronaviru a jednání pléna Sněmovny v legislativní nouzi,” napsala Novinkám poslankyně a členka daného výboru Kateřina Valachová (ČSSD). „Ambice je pak na schůzi Sněmovny od 21. dubna mít třetí čtení návrhu - a tedy i výsledek, jak to bude,” potvrdila.
Možná jen odklad. Ale co bude dál?
Školský zákon, zakotvující státní maturitu z matematiky jako povinnou už od roku 2021, měly upravit dvě novely. V průběhu jednání nicméně došlo ve školském výboru k doporučení pozměňovacího návrhu, který se staví právě proti zrušení povinné maturity z matematiky a pouze ji o dva roky odkládá.
Školský výbor podpořil odklad maturity z matematiky o dva roky
Trojice poslanců Karel Rais, Ivo Vondrák (ANO) a zmíněná Kateřina Valachová svůj návrh zdůvodňuje tím, že za nastávající dva roky se podaří vyřešit všechny doposud nezodpovězené otázky ohledně povinné maturity, na které zatím prý MŠMT v čele s Robertem Plagou (ANO) nedalo studentům ani poslancům přesné odpovědi. Stále totiž není jasné, jak by maturitní zkouška měla vypadat ani jaké znalosti by vlastně měla testovat.
Zástupci středoškoláků se navíc obávají, že dva roky na vyřešení všech otazníků a hlavně zlepšení obecné úrovně výuky stačit nebudou.
Počet žáků, kteří si dobrovolně u maturity vyberou matematiku, každoročně klesá. Z těch, kteří tak učinili, jich v roce 2019 neodmaturovalo 15,8 procenta, což z toho dělá druhý nejméně úspěšný předmět po němčině.
Maturanti zastavili propad, měli víc času. U přijímaček byly nejlepší děti v Praze
Na učilištích, kde je výuka matematiky omezená, dosahuje neúspěšnost této zkoušky až 70 procent. Na gymnáziích tato hodnota sice nepřesahuje hranici 1,7 procenta, problém ale podle ČSU spočívá v tom, jaké znalosti maturita testuje.
Analýza Cermatu ukazuje, že zatímco gymnazisté nemají problém s příklady z didaktických maturitních testů, u příkladů na podobné obtížnosti, kde je již potřeba aplikovat logické a analytické myšlení, se úspěšnost snižuje.
„Když se výuka matematiky zlepší, studenti budou mít sami chuť ji poznávat. Zvýší se počet středoškoláků, kteří se budou chtít věnovat matematice i v budoucnu a maturitu z ní si zvolí třeba i dobrovolně,“ poznamenal předseda středoškolské unie Viktor René Schilke s tím, že když se zavede povinná zkouška, to, jak se žák cítí, jak jej výuka baví či jaký je na něj vyvíjen tlak, se nijak nezlepší.
