Středočeská muzea jsou bohatší o vzácné nálezy zlatých a stříbrných mincí

Jako první byl nalezen na konci ledna zlatý poklad na Rakovnicku. Dvanáct mincí je z poloviny 3. století před naším letopočtem.

„Jedná se o nejstarší mince na našem území, nejčastějším motivem ražby je klečící postava s hůlkami,“ řekla Novinkám archeoložka rakovnického muzea Kateřina Blažková.

Mezi zlatými mincemi je i jedna tzv. falešná bronzová pokrytá vrstvou zlata. Všechny jsou velmi malé, v průměru má ta největší jen něco málo přes jeden centimetr, nejmenší neměří ani půl centimetru a váží sotva tři desetiny gramu. Přesto jsou velmi vzácné.

„Šperky i mince si lidé v pravěku často ukládali, tento soubor je lesklý, mince nejsou moc odřené, což svědčí o tom, že nebyly příliš v oběhu, ale nevíme, proč byl soubor zakopán a uložen,“ uvedla archeoložka a potvrzovala velmi dobrý stav pokladu. „Zlato se v zemi nekazí, nekoroduje, mince jsou krásně čisté,“ dodala.

Mince nebyly jen na jednom místě v balíčku, ale v různých hloubkách, jedna byla zespodu přilepená na kameni, takže bylo štěstí, že byla odhalena.

Poklad našel Oldřich Štefek z Rakovnicka. „Bylo to v lednu, krásné počasí, tak jsem vyrazil s detektorem, což nedělám moc často. Našel jsem jednu minci a hned jsem volal archeoložce do muzea,“ popsal nálezce.

Vzápětí se rozjel archeologický výzkum místa a našlo se celkem dvanáct keltských mincí, takzvaných statérů.

Muzeum T. G. M v Rakovníku chystá cenný poklad představit veřejnosti už tento víkend ve své pobočce v Novém Strašecí. „Máme tam muzeum keltské kultury, takže tam budou mince představeny v sobotu a v neděli,“ potvrdila ředitelka muzea Magdaléna Elznicová Mikesková. Pak bude poklad k vidění v nové expozici rakovnického muzea.

Kutnohorský nález je o mnoho století mladší, ale svým rozsahem zlatý poklad předčil. „Čítá více než dva tisíce stříbrných mincí. Je to největší nález za posledních sto let. Zvláštností je, že zahrnuje období tří panovníků, z jiných nálezů není takové rozpětí známo,“ uvedla ředitelka kutnohorského muzea stříbra Lenka Mazačová.

Na své místo byl poklad uložen během první čtvrtiny 12. století. „Celý depot byl původně uložen v keramické nádobě, z níž se po orbě bohužel dochovalo pouze dno,“ popsal nález archeolog Filip Velímský z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Mince jsou z doby vlády Vratislava II., tedy z konce 11. století, část z doby Břetislava II. a největší podíl mincí, více než polovina, jich je z doby Bořivoje II. Jeho vláda končila roku 1107.

„Asi v té době došlo k uložení depotu, žádné novější mince zatím nebyly odhaleny,“ dodal Velímský.

První minci z celého pokladu našla koncem března Jana Vyčítalová při procházce. Minci odnesla numismatikům do muzea a hned se rozjel průzkum místa i nalezených mincí. Zatím jich odborníci vyčistili jen část. Celkový počet odhadují na 2150 kusů.

Některé jsou k sobě slepené, takže jich nakonec může být i víc. Vědce nyní hlavně zajímá, odkud pocházelo stříbro, z něhož jsou mince vyražené.

Po ukončení průzkumu budou i tyto mince představeny veřejnosti v kutnohorském muzeu, podle ředitelky Mazačové by to mohlo být zhruba za rok.