Středeční obloha nabídne „květinový superúplněk“. Ve světě se dočkají i zatmění Měsíce

„Tento superúplněk bude tím největším v letošním roce. Nastane 26. května ve 13:15 hodin, ale Měsíc se k nám přiblíží nejvíce už ve 3:53 hodin ráno. Jeho vůbec nejtěsnější přiblížení k Zemi se tedy odehraje o něco dříve než úplněk samotný. Od nás bude vzdálený 357 300 km, a pokud si tedy chcete počíhat na největší měsíční úplněk roku 2021, počkejte si na západ Měsíce ve středu okolo čtvrté ráno,“ shrnul fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

„Brzy ráno budou podmínky pro sledování superúplňku na většině území dobré – bude jasno nebo polojasno, jen ojediněle se mohou tvořit mlhy,“ sdělila Novinkám meteoroložka Dagmar Honsová.

Střední a vysoká oblačnost se bude podle ní nacházet jen nad Karlovarským a Plzeňským krajem. „Ale už během dopoledne se bude rozšiřovat na zbytek území,“ dodala.

Jak připomněl Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno, český specialista na Měsíc, u nadcházejícího úplňku se setkáváme v anglicky psaných článcích s faktem, že Měsíc bude „krvavý“.

„To se nás bohužel netýká. Označení ‚krvavý superměsíc' (z angl. ‚Blood Supermoon') vychází z faktu, že během maximální fáze úplňku, která u nás nebude vidět, proběhne také překrásný úkaz – úplné zatmění Měsíce,“ poznamenal.

„Během něho Měsíc prostupuje zemským stínem, a protože na něj zároveň dopadají červánky lámané zemskou atmosférou do vnitřku zemského stínu, Měsíc chytne nezvyklé načervenalé zabarvení,“ vysvětlil Gabzdyl.

Fáze úplného zatmění proběhne nad obzorem zejména v Oceánii, ale také nízko nad obzorem na západě Spojených států či na východě Asie. „Potrvá jen 14 a půl minuty v době maxima úplňku, konkrétně mezi 13:11 a 13:26 SELČ,“ napsal Novinkám Horálek.

Další „krvavý superměsíc“ se podle něj odehraje 8. října 2033, u nás ale také pod obzorem. V Česku se „krvavého superměsíce“ dočkáme až 19. října 2051.

„Pokud ale podmínky popřejí (nebude ve vzduchu smog a prach), Měsíc bude načervenalý zejména během jeho východu večer 26. května, a to kvůli zeslabení jeho svitu nízko nad obzorem zemskou atmosférou – podobně jako když zapadá slunce a postupně slábne a červená,“ vzbuzuje astrofotograf Horálek naději na další pozoruhodnou podívanou.

V době východu Měsíce ve středu večer, už tedy po úplňku i po maximálním přiblížení, se bude luna nad obzor „zvedat“ zhruba 20 minut po západu slunce okolo 21:20 hodin, bude tak již dost kontrastní. Čím výše se bude nacházet, tím jasnější bude. Jeho odstín by se měl měnit přes nažloutlou do jasné bílé barvy.

„Superměsíc“ ani „superúplněk“ nejsou žádnými oficiálními astronomickými termíny. Poprvé toto označení použil americký astrolog Richard Nolle v roce 1979.

Superúplněk každopádně nastává jako souhra dvou okolností: Měsíc je v úplňku a zároveň se ocitá na své eliptické dráze kolem Země naší planetě nejblíže.

„V letošním roce máme možnost zažít dva superúplňky. Jeden nastal koncem dubna, druhý nás čeká 26. května. Nejmenší vzdálenosti (říkáme tomu přízemí) Měsíc dosáhne 26. května kolem 4. hodiny ranní SELČ a bude ve vzdálenosti 357 314 km od Země. Úplněk pak nastává 26. května ve 13:13 SELČ. Podobně jako v dubnu tedy nedochází k přesné shodě úplňku a přízemí, nejtěsnější přiblížení k Zemi, se odehraje o něco dříve než úplněk. I tak bude o maličko víc super než ten dubnový, protože bude blíže o přibližně 85 km,“ doplnil na svém Facebooku Astronomický ústav Akademie věd ČR a doporučuje koukat kolem čtvrté ráno.

„Ačkoli je rozdíl úhlové velikosti Měsíce v úplňku v přízemí a odzemí poměrně zanedbatelný a činí maximálně nějakých 15 procent rozdílu, pohled na vycházející či zapadající úplněk stojí za to. Vědomi jsou si to toho zejména fotografové,“ uzavřel Gabzdyl.

Nejmenší úplněk nás čeká 19. prosince. Mezi nejbližším a nejvzdálenějším úplňkem roku 2021 bude rozdíl skoro 49 tisíc kilometrů.