Článek
„Naše pozorování velké části centra Galaxie, které je vzdáleno 25 tisíc světelných let, přineslo nový pohled na procesy formování hvězd v této oblasti Mléčné dráhy,“ poznamenal vedoucí výzkumu Rainer Schödel, který působí na Andaluském institutu astrofyziky ve Španělsku.
„V rozporu s tím, co bylo až dosud mezi astronomy akceptováno, jsme nalezli důkazy, že tvorba hvězd neprobíhala průběžně,“ dodal k tomu jeho kolega Francisco Nogueras-Lara.
Šest miliard let klidu
Závěry odborníků ze Španělska, Spojených států, Německa a Japonska ukazují, že až 80 procent hvězd v centrální oblasti Mléčné dráhy vzniklo v samotných počátcích vývoje Galaxie, v období před osmi až 13,5 miliardy let. Po tomto počátečním „boomu“ následovala asi šest miliard let dlouhá fáze, během které se naopak tvořilo jen relativně malé množství hvězd.
Poklidná fáze vývoje následně skončila asi před miliardou let, kdy proběhla další perioda intenzivního formování nových stálic, která trvala méně než 100 milionů let. Během ní vznikly ve středu Galaxie hvězdy s úhrnnou hmotností až několik desítek milionů hmot našeho Slunce.
„Podmínky ve zkoumané oblasti v průběhu tohoto překotného formování hvězd musely připomínat takzvané hvězdotvorné galaxie, ve kterých se hvězdy tvoří průměrnou rychlostí až 100 hmotností Slunce za rok,“ upozornil Nogueras-Lara, který nyní působí v německém Institutu Maxe Plancka v oddělení astronomie.
V celé Mléčné dráze se nyní podle něj rodí hvězdy rychlostí jen asi jedné až dvou hmotností Slunce za rok.
Jedno z nejdynamičtějších období vývoje Galaxie
Masivní aktivita musela následně podle nových zjištění vyvolat sérii explozí až stovek tisíc supernov a pravděpodobně se tedy jednalo o jedno z nejdynamičtějších období v celé historii vývoje Galaxie.
Termín supernova či výbuch supernovy se vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost pak v průběhu týdnů nebo měsíců opět o mnoho řádů klesá. |
V období prudké tvorby hvězd totiž vzniká i značné množství velmi hmotných hvězd. Ty mají ve srovnání s malými hvězdami výrazně kratší životní cyklus – mnohem rychleji přijde konec aktivní fáze jejich existence a ony explodují jako supernovy.
Výzkum centrálních oblastí Galaxie vědci prováděli pomocí přístroje HAWK-I a dalekohledu ESO/VLT. Infračervená kamera zařízení HAWK-I umí prohlédnout prachovými oblaky a umožnila získat mimořádně detailní pohled do středu Galaxie.
Zveřejněný působivý záběr zachycuje nejhustější oblast Mléčné dráhy s mnoha hvězdami, hvězdokupami i oblaky plynu a prachu, v jejímž samotném středu leží superhmotná černá díra.
Hvězdokupa je seskupení hvězd, které pohromadě udržuje gravitace. Dělí se na dva základní typy: otevřené a kulové. |
„Pro představu, s takovým rozlišením přístrojů by bylo možné teoreticky pozorovat z Ondřejova fotbalový míč ležící ve Valašském Meziříčí,“ doplnil astronom Jiří Srba ze Společnosti pro meziplanetární hmotu a odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí.
Ondřejovská hvězdárna potvrdila prvního hnědého trpaslíka z americké mise TESS
Uvedený snímek je prvním záběrem zveřejněným v rámci přehlídky GALACTICNUCLEUS. Program využívá široké zorné pole a vysoké rozlišení přístroje HAWK-I pracujícího ve spojení s teleskopem ESO/VLT k získávání detailních záběrů centra Galaxie.
ESO je evropská mezivládní astronomická organizace. Má 16 členů včetně České republiky a dva strategické partnery: Chile, která hostí všechny pozemní observatoře ESO, a Austrálii. Aktuální výzkum byl prezentován v článku v odborném časopise Nature Astronomy.