Stephen Hawking – génius, který přežil sám sebe

„Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož odkaz bude žít dlouhé roky. Otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou i humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě. Bude nám navždy chybět,” uvedly dle britského listu The Guardian ve svém prohlášení Hawkingovy děti – Lucy, Robert a Tim, které měl se svou první ženou Jane.

Hawking, považovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti a nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, velkém třesku a černých dírách značně přispěl k rozvoji lidského poznání.

Znalosti předával i široké veřejnosti. Ceněná je zejména jeho populárně-vědecká publikace Stručná historie času (1988). Prodalo se jí více než 10 miliónů výtisků.

Věnoval se i kontroverznějším tématům. Mimo jiné prohlásil, že lidstvo by mělo v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, jestliže chce přežít. Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci.

„Pokud skutečně stvoříme umělou inteligenci, vyhubí nás. Nedělejme to,“ apeloval. „Obávám se, že umělá inteligence může zcela nahradit lidskou rasu. Když lidé dokážou vytvořit počítačové viry, které se samy vylepšují a množí, půjde o novou formu života, jež lidstvo předčí,“ citoval jej loni deník The Independent. [celá zpráva]

Nevyloučil ani existenci mimozemských civilizací. Kdysi například prohlásil, že kde je voda, tam může být i život. Útočil i na náboženství. Ve své knize Velkolepý plán z roku 2010 napsal, že bůh nebyl ke vzniku vesmíru potřeba. Ve stejném roce zároveň v rozhovoru pro The Guardian odmítl „pohodlí náboženské víry“.

Většinu svého bádání však věnoval vesmírným černým dírám, zabýval se též takzvanou teorií všeho – tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. Jeho snahou bylo úplné porozumění vesmíru.

Od 70. let intenzivně pracoval na základních zákonech fungování vesmíru. S fyzikem Rogerem Penrosem dokázal, že Einsteinova obecná teorie relativity předpovídá, že čas a prostor mají počátek ve velkém třesku a konec v černých dírách. Tyto výsledky dokazují, že je nutné sladit obecnou relativitu s kvantovou teorií.

Jedním z důsledků výzkumů byl dle odborného webu Phys.org jeho objev, že černé díry by neměly být úplně černé, ale měly by emitovat záření a případně se i postupně zmenšovat – a nakonec zcela zmizet. Další je domněnka, že vesmír nemá v pomyslném čase žádný okraj či hranice, což by znamenalo, že způsob vzniku vesmíru je plně dán vědeckými zákony.

Narodil se 8. ledna 1942 v anglickém univerzitním městě Oxfordu. Má dvě mladší sestry, Philippu a Mary a adoptivního bratra Edwarda. Otec Frank Hawking byl výzkumníkem v oboru tropické medicíny, matka Isobel Hawkingová se angažovala v levicové politice.

Na přání otce měl studovat lékařství jako on, sám se však zajímal o matematiku, fyziku a chemii. Ještě před maturitou podal žádost na přijetí na Oxfordskou univerzitu, byl přijat a dostal stipendium. V Oxfordu byl kormidelníkem veslařského týmu, což mu prý pomohlo zmírnit nesmírnou univerzitní nudu.

Jeho přáním bylo studovat kosmologii na Univerzitě v Cambridgi. V roce 1962 složil zkoušku a od roku 1963 v Cambridgi studoval, tam se také projevily první příznaky jeho choroby ALS. Roku 1965 začal pracovat na své doktorské práci u profesora Denise Sciama, kterou o rok později úspěšně obhájil.

Stal se výzkumníkem a později stálým členem univerzity. Od roku 1979 zastával v Cambridgi pozici Lukasiánského profesora matematiky, kterou ve své době zastával i Isaac Newton.

Roku 1985 během návštěvy výzkumného centra CERN v Ženevě dostal zápal plic, což v jeho případě znamenalo ohrožení života. Důsledkem byly akutní potíže s dýcháním, které bylo možné vyřešit jedině pomocí tracheotomie, kvůli níž přišel o schopnost mluvit. Od té doby používal ke komunikaci elektronický hlasový syntezátor.

Původní přístroj měl americký přízvuk, používal ho dlouho, byť už byl zastaralý. Nikdy ale neslyšel hlas, který by se mu líbil více, jak se vyjádřil. V roce 2004 se nicméně náhrada našla a začal používat systém VoiceText od společnosti NeoSpeech.

Byl držitelem mnoha vědeckých ocenění a členem významných učených společností, mimo jiné britské Královské společnosti, Papežské akademie věd a Národní akademie věd USA.

O Stephenu Hawkingovi byl rovněž natočen film s názvem Teorie všeho (2014), který představiteli hlavní role Eddiemu Redmayneovi vynesl Oscara za nejlepší herecký výkon v hlavní roli.

„V některých pasážích jsem měl pocit, že sleduji sám sebe,“ vyjádřil se Hawking po zhlédnutí daného snímku. Pro mladého britského herce Redmaynea musela tato slova být mnohem větší odměnou než všechny filmové ceny dohromady.

Skutečnost, že se i přes svou neurodegenerativní chorobu a prognózy lékařů dožil tak vysokého věku, můžeme přičíst i jeho mimořádné vůli, která je tím pádem možná ještě pozoruhodnější než jeho intelekt.

Žil tak dlouho, protože se zkrátka rozhodl zůstávat naživu. Mohl nadále bádat, onemocnění nijak neovlivnilo jeho mozkovou kapacitu. Dočkal se navíc dle svých slov báječné rodiny.

„Smrti se nebojím, ale nespěchám s ní. Mám na práci spoustu jiných věcí,“ uvedl kdysi podle listu The Guardian.

Před sebou však měl minimálně ještě jeden cíl. Jak Novinky informovaly, měl se dočkat splnění svého snu, a to cesty do vesmíru. Na palubě své kosmické lodi SpaceShipTwo jej tam plánoval dostat britský miliardář Richard Branson.

„Když mi nabídl křeslo v raketě své společnosti Virgin Galactic, bez váhání jsem řekl ano,” přiznal loni v březnu Hawking v pořadu Good Morning Britain televize ITV.

„Myslel jsem, že už mě nikdo nevezme,“ prohlásil dále podle listu The Independent s tím, že nikdy nedoufal, že by byl schopen cesty do kosmu. [celá zpráva]

Bohužel se tak už nestane…