Článek
„Dohromady máme 129 škol, ve kterých romští žáci tvoří více než třetinu dětí. Někde to může být tím, že je to jediná škola v oblasti, kde má romská komunita silné zastoupení. To asi není záměrná segregace, ale pak jsou takové školy i ve velkých městech, jako je Brno či Praha.
Přitom v hlavním městě tvoří romští žáci dvě procenta populace, není tedy důvod, aby jich chodilo čtyřicet procent do jedné školy,“ popsal Novinkám a Právu šéf odboru rovného přístupu ke vzdělávání ministerstva školství Jan Mušuta.
Většinou jsou školy s vysokým zastoupením romských žáků jediné v okolí. Pak jsou ale obce, které zřizují více škol a mezi nimi je jedna romská. „Tam je jasné, že se může jednat o segregaci. Takových je třicet až čtyřicet, takže je dokážeme pokrýt,“ dodal Mušuta.
Téma Romů je třeba promítnout do školních vzdělávacích programů, míní Bek
Česku se už šestnáct let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H., v němž šlo právě o diskriminaci romských dětí, nedaří bránit práva Romů ve školství. Každý rok proto musí předkládat evropské radě ministrů plán opatření. Letos má jasnější kontury.
V první řadě si stát posvítí na obce, které vytvářejí umělé spádové obvody s cílem, aby do jedné ze škol chodily děti z romských či chudinských čtvrtí. „Bývá tam jedna ulice z jednoho kraje města, pak ulice z druhé periferie a nakonec obecní úřad, kde jsou hlášeni lidé bez trvalého bydliště,“ popsal Mušuta.
Peníze a terénní podpora
Ministerstvo vyzve zřizovatele, aby obvody přerýsovali podle přirozených schémat. Pokud nevyhoví, přezkoumá vyhlášku o obvodech ministerstvo vnitra a případně zastaví její účinnost. Pokud obec nebude souhlasit, půjde se věc před Ústavní soud. „Je to nepřípustné z hlediska antidiskriminačního i školského zákona,“ uvedl Mušuta. V nejzazším případě může ministerstvo školu zrušit.
Ve spoustě škol se však vydělování Romů dělá bez formalit. Ředitel spádové školy prostě řekne rovnou u zápisu romské matce, že jejímu dítěti bude lépe ve škole, kam chodí více romských dětí. Zároveň i sami Romové chtějí často své děti ušetřit šikany.
Experti: Romští žáci tvoří většinu v 77 školách, segregace přináší ztráty
Rodiny většinové populace se zase snaží umístit dítě do školy, kde není romských žáků příliš, a tak se někdy rozhodnou k „zápisové turistice“ a na čas nahlásí bydliště dítěte ve vedlejším obvodu.
Ministerstvo chystá změnu zákona, podle něhož by školy s určitým počtem sociálně znevýhodněných či jinak zaostalých dětí dostávaly víc peněz, aby měly možnost využít péče psychologů nebo sociálních pedagogů. To by mohlo školy k přijímání romských žáků motivovat.
Také se připravují dotační programy na zapojení terénních pracovníků v romských komunitách, aby vysvětlovali význam vzdělání, práva a dodávali lidem podporu se jich domáhat.
Školství se také musí vypořádat s tím, že romské děti mnohem častěji končí ve speciálních školách či třídách. Většinou s diagnózou lehkého mentální postižení, přičemž často hrají roli detaily.
Výsledky až za spoustu let
Patnáct procent Romů se vzdělává ve speciálních třídách, nebo má upravený vzdělávací plán s nižšími nároky. Plošně však činí podíl dětí s handicapem dvě procenta populace. Poradenská pracoviště, která určují diagnózy, však nemají jednotný a závazný systém diagnóz. Každé rozhoduje jinak. Poradny by proto měly dostat sjednocující metodiku diagnostiky a ministerstvo hodlá vymáhat její naplňování.
Podle experta na školskou problematiku Sdružení místních samospráv a starosty Kamýku nad Vltavou Petra Halady (STAN) vypadají všechna opatření slibně.
„Podpora škol s vyšším počtem znevýhodněných dětí bude opravdu zajímavá, protože budou mít více poradců, aby tam výchova a vzdělávání probíhaly, jak mají. To by desegregaci pomoci mělo,“ řekl Právu.
Stejně tak má za přínosné podporu terénní práce a sjednocení přístupů poradenských pracovišť, což by se mohlo na počtu Romů ve speciálních školách odrazit.
Těžko však odhadnout, jak se postaví oněch zmíněných třicet až čtyřicet obcí ke změně spádových obvodů. Podle Halady řada obcí i v jiných záležitostech hledá zastání u Ústavního soudu. A ani podle Mušuty zřejmě opatření neprojdou úplně hladce. „Rodiče majoritní společnosti, voliči, si nepřejí, aby byly školy promíchané. Ale pro obec je desegregace pozitivní, protože tam chce mít zaměstnané obyvatele, kteří nejsou antisociální, normálně se zapojují do společnosti a nechcete reprodukovat chudobu,“ dodal Mušuta. Jenže výsledky budou patrné až za spoustu let.
Nebuď dilino! Mladí Romové rapují proti umisťování do praktických škol
