Odstartovala mise Hera na ochranu Země před asteroidy, podílejí se i Češi

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynáší do kosmu misi Hera Evropské kosmické agentury (ESA), jejímž cílem je prozkoumat dvojplanetky Dimorphos a Didymos. Prvně jmenovaný asteroid před dvěma lety z kurzu vychýlila sonda DART amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v rámci zkušební operace planetární obrany.

Nebylo jisté, zda se start v pondělí uskuteční. V lokalitě floridského kosmodromu CCSFS (Cape Canaveral Space Force Station), odkud raketa s misí startovala, byla podle nedávných informací předpověď počasí značně nepříznivá. „Pravděpodobnost, že se sejdou příhodné povětrnostní podmínky (pro vzlet rakety), je pouhých 15 procent,“ upozorňoval na síti X specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a ČVUT v Praze.

Podle pozdějších zpráv však dostal pondělní start rakety zelenou, i když se ještě počítalo se závěrečným zkoumáním vhodnosti povětrnostních podmínek. Počasí se nakonec opravdu umoudřilo a raketový stroj mohl vyrazit na cestu.

Kolem 780metrové planetky Didymos krouží její měsíček, 170metrový Dimorphos. Tento dvojsystém se nachází zhruba 11 milionů kilometrů od Země. Sonda DART zasáhla předloni právě Dimorphos a způsobila změnu jeho oběžné dráhy kolem většího Didymosu. Americké úřady tehdy informovaly, že se jim dobu jeho oběhu kolem planetky podařilo zkrátit o 32 minut.

Cílem nové mise Hera je výzkum binární planetky Didymos–Dimorphos po zásahu americkou sondou DART, ke kterému došlo v září 2022. K planetce Didymos má sonda Hera dorazit po dvou letech putování vesmírem, a to v prosinci roku 2026. Cestou proletí např. i v blízkosti planety Mars.

Mise Hera se skládá z hlavní sondy a dvou malých cubesatů o velikosti srovnatelné s krabicí od bot, které Hera dopraví až k cílovým planetkám.

Cubesat Juventas nese primárně miniaturizované radary k určení geofyzikální charakteristiky měsíčku Dimorphos. Bude tak mapovat jeho vnitřní strukturu a gravitační pole.

Cubesat Milani nese miniaturizovanou finskou hyperspektrální kameru ASPECT, která bude snímkovat planetky ve viditelné a infračervené části spektra a také italský detektor prachových částic VISTA. V plánu je přistání obou aparátů na asteroidech na konci mise.

Ve spolupráci odborníků z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického (VUT) v Brně s Geologickým ústavem Akademie věd ČR a firmou Huld vznikl program pro vyhodnocení kvality pořízených vědeckých dat přímo na palubě cubesatu Milani – konkrétně výzkumníci vytvořili pro palubní počítač tohoto aparátu ASPECT programy k vyhodnocení kvality hyperspektrálních snímků ihned po jejich pořízení.

„K úspěšnému vytvoření přesné mineralogické mapy ve vysokém rozlišení si musíme být jisti, že všechny přenesené snímky pořízené ASPECTem mají požadovanou kvalitu,“ zdůraznil Tomáš Kohout z Geologického ústavu AV ČR, který je zodpovědný za vyhodnocení snímků.

„Když máte omezené možnosti přenosu dat a chcete zmapovat obě planetky, k tomu nutné úvodní testování a kalibrace přístroje, tak si nemůžete dovolit plýtvat. Jediné řešení je tak analyzovat kvalitu získaných vědeckých dat přímo na sondě,“ doplnil autor použitého software pro hodnocení kvality Tomáš Kašpárek z VUT.

Astronomický ústav AV ČR pak ve spolupráci se zahraničními kolegy pracuje na několika observatořích používajících velké dalekohledy, na přesném popisu soustavy Didymos–Dimorphos po impaktu sondy DART a před příletem sondy Hera.

Onen „měsíček“ Dimorphos objevil 20. listopadu 2003 Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR.

Impakt sondy DART na Dimorphos v září 2022 změnil jeho dráhu kolem Didymosu, způsobil však také další změny v této binární soustavě. „Kromě vyvržení materiálu z Dimorphosu a jeho následného úniku ze soustavy, resp. částečné zpětné depozice na Didymos a Dimorphos, došlo také ke změně tvaru Dimorphosu a excitaci jeho rotace,“ uvedl Pravec příklad.

Jím vedený mezinárodní tým pracuje na zpřesnění popisu současné dráhy Dimorphosu.

Co se dále týká tuzemského zapojení, tak např. firma OHB Czechspace se podílela na satelitu – navrhla kompletní konstrukci sondy a mechanické pozemní podpůrné zařízení MGSE.

Cílem mise DART bylo připravit se na odvrácení možné civilizační hrozby, kterou by mohla představovat podobná planetka mířící k Zemi. Dimorphos a Didymos pro naši planetu hrozbu nepředstavovaly.