Start nejsilnější rakety poškodil odpalovací rampu. Utrhl dveře od výtahů

Agentura AP s odkazem na web Futurism poznamenala, že startovací rampa utrpěla minulý týden ve středu 16. listopadu větší poškození, a to včetně poničení podlahy, než se očekávalo.

„Škody přesáhly očekávání vedení mise,“ citovala agentura Reuters nejprve nejmenovaný zdroj z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Již 18. listopadu navíc vydala NASA prohlášení, že výtahy odpalovací rampy nefungují poté, co tlaková vlna „odpálila dveře“.

NASA rovněž přiznala, že krátce po startu SLS byly pozorovány určité „padající trosky“ z raketového stroje. Zástupci kosmického úřadu však ujistili, že to pro misi Artemis I nepředstavuje „žádné další riziko“.

Uvedení mise Artemis 1 do života provázely roky komplikací. Start rakety SLS byl mnohokrát odkládán z různých důvodů, těsně před startem byl rovněž dopravní prostředek SLS, resp. v rámci této mise ještě nepilotovaný modul Orion, drobně poškozen hurikánem Nicole. Inspekce po bouři ukázala, že hurikán uvolnil těsnění na modulu.

Podle webu Futurism je otázkou, zda aktuální poškození odpalovací rampy neovlivní další možné starty „měsíční rakety“. Podle portálu Space.com bude NASA veškeré problémy pečlivě vyhodnocovat, aby se jim předešlo při budoucích misích, zejména těch, když již budou na palubě Orionu lidé.

Americký reportér sdílel na Twitteru fotografie s následky startu rakety SLS z floridského kosmodromu.

„Škody, které jsme viděli, se nicméně týkají skutečně jen několika málo oblastí,“ zdůraznil podle Space.com toto pondělí 21. listopadu na tiskové konferenci manažer mise Artemis Mike Sarafin z NASA.

„Toto jen dokazuje, že během odletu nejvýkonnější rakety na světě nepanuje v okolí úplně nejpřátelštější prostředí,“ glosoval vzniklou situaci.

Před dalším startem by podle něj mělo být vše bez problémů opraveno.

Kosmickou loď Orion, která má bez posádky během testovací mise Artemis I kroužit kolem Měsíce a vrátit se na Zemi, v pondělí čekal nejbližší průlet kolem naší přirozené družice. Cílem manévru bylo navést Orion na patřičnou lunární orbitu. Modul zdárně obletěl odvrácenou stranu Měsíce a k jeho povrchu se přiblížil na zhruba 130 kilometrů.

Tři metry vysoký Orion, který mohou při budoucích misích obývat až čtyři astronauti, nyní putuje okolo Měsíce po trajektorii, která ho umístí na plánovanou vzdálenou oběžnou dráhu.

Na tuto tzv. retrográdní oběžnou dráhu se loď dostane opět pomocí hlavního motoru na svém přídavném Evropském servisním modulu (ESM). ESM posloužil i pro zmíněný pondělní manévr s blízkým průletem u Měsíce.

Na plánované orbitě zůstane Orion podle NASA asi týden, aby testoval své systémy. Tam se navíc dostane do bodu dále od Země - přes 432 tisíc kilometrů - než jakékoli předchozí kosmické plavidlo určené pro budoucí lidské posádky. V nejvzdálenějším bodě od Měsíce bude jeho vzdálenost od lunárního povrchu činit přibližně 64 tisíc km.

Cílem testovací mise Artemis I je plně ozkoušet vše - od rakety a modulu, přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu.

Pokud tedy všechno půjde správně, modul dopadne do Tichého oceánu 11. prosince. Návrat Orionu na Zemi bude nejkritičtější částí testovací mise. Do pozemské atmosféry modul vstoupí rychlostí 3000 km/h. Ochranný štít bude muset vydržet teplotu až 3000 stupňů Celsia.

Pokud vše i nadále půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou již dva lidé.