Článek
Nová pozorování radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) odhalila překvapivě tenkou sférickou slupku, která hvězdu U Antliae obklopuje.
Jak informuje mezivládní astronomická organizace ESO (Evropská jižní observatoř), která soustavu vesmírných dalekohledů ALMA spoluprovozuje, jde o uhlíkovou a chladnou zářivou hvězdu.
Záběr pochází z archivu přehlídky Digitized Sky Survey a zachycuje nápadně červenou uhlíkovou hvězdu U Antliae a její okolí.
Poučený pozorovatel s binokulárním dalekohledem si jí navíc může ve slabém jižním souhvězdí Vývěvy díky její charakteristické červeni povšimnout. Jasnost U Antliae se slabě mění s periodou zhruba jednoho týdne.
Materiál odvrhla před více než 2000 lety
Asi před 2700 lety prošla tato jinak hvězdná stálice krátkou epizodou intenzivní ztráty hmoty. Během daného období, trvajícího jen několik set let, vysokou rychlostí odvrhla materiál, který dnes pozorujeme v podobě sférické obálky zachycené na záběru.
Tomografický řez kosmické bubliny zachycený radioteleskopem ALMA
Výzkum slupky v bližším detailu ukazuje, že obsahuje známky přítomnosti slabých tenkých oblaků. Radioteleskop zaznamenal na mnoha vlnových délkách značně jemnější struktury slupky kolem hvězdy, než bylo dosud možné.
Nikoli jen jeden snímek
Nová data však nejsou pouhým jedním snímkem, ALMA pořizuje trojrozměrný informační záznam (datovou kostku), u kterého každý řez odpovídá pozorování na mírně odlišné vlnové délce. V důsledku takzvaného Dopplerova jevu každý řez datovou kostkou poskytuje i informaci o hmotě pohybující se různou rychlostí ve směru k nám nebo od nás.
Pozoruhodné na slupce kolem hvězdy U Antliae je, že je téměř dokonale sféricky symetrická a také velmi tenká. „Zobrazením hmoty pohybující se různou rychlostí jsou vědci schopni obálku hvězdy rozdělit na řezy podobně, jako lékaři s použitím počítačové tomografie prohlížejí lidské tělo,“ vysvětluje ESO.
Porozumění chemickému složení atmosfér takových hvězd včetně jejich obálek a procesům, jakými dochází ke ztrátě hmoty, je důležité ke správnému chápání vývoje hvězd a galaxií v raném vesmíru. Slupky, jako je ta u této hvězdy, ukazují proměnlivost chemických složek na bázi uhlíku i dalších prvků. Pomáhají rovněž při recyklaci hmoty, jsou zodpovědné za 70 procent prachu v mezihvězdném prostoru.
Let ze Země ke hvězdě U Antliae
Není bez zajímavosti, že nedaleko radioteleskopu ALMA staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“. [celá zpráva]
