Starliner od Boeingu poletí večer zpět na Zemi

Ve středu se ve 20:36 SELČ má loď odpojit od dokovacího portu IDA-2 na staničním modulu Harmony, přičemž zpět na Zemi má přistát ve čtvrtek v 00:49 SELČ. Již v úterý ve 21:00 SELČ byl uzavřen průlez mezi lodí Starliner a vesmírnou stanicí.

K dosednutí má v noci na čtvrtek našeho času dojít v 0:49 na americké základně White Sands Space Harbor v Novém Mexiku.

„V takovém případě bude délka mise Starlineru s označením OFT-2 celkem pět dní, 23 hodin, 54 minut a 20 sekund,“ konstatoval na Twitteru specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Modul CST-100 Starliner – zatím bez lidské posádky –, který na ISS dopravil zásoby, se k orbitálnímu komplexu připojil v sobotu 21. května ve 2:28 SELČ po skoro 26 hodinách letu. Z floridského mysu Canaveral ho po mnoha odkladech vynesla raketa Atlas V.

Jedná se o druhý testovací let modulu CST-100 Starliner, který má prokázat, že je bezpečný pro přepravu osob. První se uskutečnil již v roce 2019, tehdy se však loď kvůli chybám softwaru musela předčasně vrátit na Zemi, aniž by dosáhla ISS. V srpnu 2021 musel být test chvíli před startem zrušen kvůli problému s ventily.

Určité potíže se vyskytly i tentokrát. Podle prohlášení Boeingu došlo při navádění kosmické lodi CST-100 Starliner k závadě (anomálii) na dvou motorech OMAC. Dalším oznámeným problémem byl pomalejší náběh systému pro chlazení vnitřku lodi. Přesto mohl modul v rámci této mise pokračovat, teplota v něm prý byla stabilní.

Jediným „pasažérem“ kosmické lodi v rámci této bezpilotní zkoušky je figurína pojmenovaná Rosie the Rocketeer, která dostala jméno po hrdince 2. světové války známé jako Rosie the Riveter – Růženka Nýtovačka. Stala se ikonou žen, které pracovaly za války v továrnách a loděnicích a podílely se na výrobě munice pro armádu.

První let kosmické lodi s lidskou posádkou chce Boeing uskutečnit do konce tohoto roku. Boeing věří, že se po firmě SpaceX miliardáře Elona Muska stane druhou společností, která bude fungovat jako „vesmírné taxi“. SpaceX ve svém modulu Dragon již přepravila na oběžnou dráhu 18 astronautů a čtyři vesmírné turisty.

Koncem dubna na ISS dorazili v lodi Crew Dragon Freedom její čtyři noví obyvatelé: američtí astronauti Jessica Watkinsová, Robert Hines a Kjell Lindgren z NASA a jejich italská kolegyně Samantha Cristoforettiová z Evropské kosmické agentury (ESA).

Kromě nich jsou v současnosti na oběžné dráze ještě ruští kosmonauti Oleg Artěmjev, Denis Matvějev a Sergej Korsakov.

Za zmínku rovněž stojí, že svého prvního kosmonauta začalo vybírat Turecko. Hned příští rok ho navíc plánuje vyslat právě na ISS. Zájem stát se prvním tureckým kosmonautem už projevilo 27 tisíc lidí, jak v úterý sdělil turecký ministr průmyslu Mustafa Varank.

Přihlášky do vesmírného programu mohou Turci podávat od začátku tohoto týdne do 23. června. Z dosavadních 27 tisíc zájemců 150 splňuje kritéria, řekl podle serveru Duvar ministr Varank. Podmínkou je věk pod 45 let, minimálně bakalářský titul z technického oboru a velmi dobrá znalost angličtiny. Kandidáti musí měřit od 150 do 190 centimetrů a vážit od 43 do 100 kilogramů.

„Jako součást národního vesmírného programu Turecko oficiálně zahájilo proces vyslání našeho občana k Mezinárodní vesmírné stanici,“ prohlásil v pondělí po zasedání vlády prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož citoval deník Daily Sabah. Turecký občan by se měl k ISS podle něj vydat v první polovině příštího roku.

Erdogan už loni v únoru oznámil, že Turecko chce do konce roku 2023 přistát na Měsíci s vlastní raketou a chystá se při tom spolupracovat se zahraničními partnery. V roce 2023 Turecko oslaví sté výročí založení republiky.

Národnost zahraničních partnerů turecká vláda neupřesnila, Erdogan loni jednal např. s americkým podnikatelem Elonem Muskem, jehož firma SpaceX loni v lednu dopravila na oběžnou dráhu první turecký satelit Turksat 5A.

Deník Daily Sabah v úterý napsal, že vlastní raketu hodlá Ankara vyslat ke zkušebnímu letu na Měsíc už příští rok a v roce 2028 či 2029 tam plánuje poslat robotické vozítko. To se zatím podařilo jen Rusům, Američanům a Číňanům.