Článek
Podobné případy, kdy školy zalepují volná místa v učitelském sboru penzisty, nejsou v republice ojedinělé. Situace se liší region od regionu a podle toho, jaká aprobace je právě zapotřebí.
Jsou regiony, kde matikáře, češtináře nebo učitele pro první stupeň sehnat nemohou.
„Někde nemají problém sehnat učitele, ale jsou regiony, kde matikáře, češtináře nebo učitele pro první stupeň prostě sehnat nemohou,“ uvedla pro Právo místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.
Její slova potvrdila Právu i ředitelka jedné velkoměstské školy, která se sháněla po učitelce pro první a druhou třídu, avšak marně. Nakonec si zašla na nejbližší pedagogickou fakultu, kde se dověděla, že o tuto aprobaci není mezi studenty příliš zájem.
Mladí se do škol nehrnou
Jenže absolventi pedagogických fakult se do kantořiny příliš nehrnou obecně. Například tři největší univerzity – Karlova univerzita v Praze, Masarykova univerzita v Brně a Univerzita Palackého v Olomouci – vypustily loni do světa něco přes tisíc absolventů.
„Tím by se poptávka asi nezaplnila, ale aspoň by to zalepilo tu díru. Ale podle průzkumů třeba jen tři čtvrtiny absolventů chtějí nastoupit do škol,“ uvedla Seidlová.
Některé odhady dokonce poukazují, že zájemců o učitelství s příslušným vzděláním může být i dramaticky méně.
Se svým vzděláním se totiž absolventi mohou uplatnit jinde, za příznivější peníze a s lepší náplní práce. A pokud už se mladý kantor dá na učení, je problém ho ve škole udržet. Třeba pokud chce založit rodinu, poohlédne se po jiné kariéře.
„Nejsou to jen finanční důvody, ale roli hraje i náročnost práce. I absolvent, který má vztah k dětem, ale naskytne se mu zaměstnání, které by nebylo až tak náročné na výkon i administraci, ho vezme,“ popsala Seidlová.
„Když se pak podíváte na věkový průměr učitelského sboru, je děsivý. Je jedním z nejstarších v OECD a pohybuje se kolem 48 let. Starší kolegové v důchodovém věku jsou mnohokrát schopnější, ale když se ze dne na den rozhodnou skončit, potom nemáme rezervy,“ uvedla.
Kolik učitelů chybí celkově, lze jen těžko odhadnout. Ministerstvo školství tyto informace nezjišťuje.
Nedostatek učitelů už mnohé školy pociťují. Ředitelka ZŠ Velký Beranov na Vysočině Zdeňka Pavlíčková vyvěsila inzerát na angličtináře už přede dvěma měsíci, ale pořád se jí nikdo neozval.
„Nutně ho musíme sehnat, musíme ho mít od 1. září a nemůže se stát, že by se žádný nenašel,“ řekla Právu. Podle ní není učitelské povolání pro mladé stále dost atraktivní. „Narážejí tam na bariéru společenského nepřijetí, nedocenění té práce. Setkala jsem se i s názorem, že by učit šli, ale až budou starší. To mě děsí,“ doplnila.
Naopak spokojený může být ředitel ZŠ a MŠ Kotlářská v Brně Libor Zřídkaveselý. „Zatím nemám problém sehnat učitele. Je to dáno tím, že jsme v Brně. Tady každý, kdo dostuduje, chce zůstat. Není tady tolik výhodnějších příležitostí, prostředí je příjemné, je tu univerzita. Můžu si vybírat. Ale když poslouchám kamarády z menších i větších měst, ti se trápí,“ popsal Právu.
Podle něj je obzvláště složitá situace v Praze, kde mají učitelé stejné platy jako kdekoli jinde, ale nabídku jiných pozic mají bohatou a průměrný plat je zde výrazně vyšší než ve zbytku země.
Absolventi chtějí zasvěcení do praxe
Učitelům za posledních pět let vzrostla hrubá mzda o 19 procent na loňských 31 632 korun. Celostátní průměrná mzda loni činila 29 504. Současná vláda chce platy i nadále zvyšovat. Od ledna by se měly navýšit tarify kantorů o dalších deset procent a další příplatky by měly způsobit průměrné navýšení o dalších pět procent.
Podle Seidlové ale absolventům často vadí, že nejsou na práci ve třídě dobře připraveni.
„Absolventi volají po pozici uvádějícího učitele, který pomáhá začínajícím kolegům. Některé školy to už mají. Ale jinde je hodí do vody – a ‚plav, jak umíš‘. Učitelé toho mají mnoho, jsou unavení a třeba nemají kapacitu na to, aby ještě vedli začínajícího učitele,“ vysvětlila.
A právě zavedení nových příplatků pro uvádějící učitele má plynout ze zmíněných pěti procent navíc. Jak se to odrazí v praxi, ukáže až čas.
OECD
Vznikla 30. září 1961 s cílem podporovat opatření, jejichž smyslem je:
- dosáhnout co nejvyššího udržitelného ekonomického růstu, zaměstnanosti a stoupající životní úrovně členských zemí při udržení finanční stability;
- přispívat k rozvoji světového obchodu na mnohostranném nediskriminačním základě v souladu s mezinárodními závazky.
Má 38 členů: Austrálie, Belgie, Česká republika (od roku 1995), Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chile, Island, Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Kolumbie, Kostarika, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko, Řecko, Turecko, USA a Velká Británie.
Kolik učitelů chybí celkově, lze jen těžko odhadnout. Ministerstvo školství tyto informace nezjišťuje. „Uvědomujeme si potřebu sběru těchto dat, na druhou stranu nechceme školy zahlcovat zvýšenou administrativou, kterou s sebou podobná šetření přinášejí,“ sdělila Právu Adéla Klimešová z tiskového odboru MŠMT.
