Článek
Jako (téměř) každý rok i v roce 2023 nastane úplněk, během kterého bude Měsíc zároveň procházet na své eliptické dráze tzv. přízemím, a tedy úplňkový Měsíc bude úhlově největší v celém roce. Letos se tato situace stává hned dvakrát v jednom měsíci, konkrétně při úplňcích 1. a 31. srpna.
Druhý superúplněk tedy nastane ve čtvrtek 31. srpna ve 3:35 SELČ. V tu chvíli bude Měsíc ve fázi úplňku jen zhruba 9,5 hodiny poté, co se nejvíce přiblíží k Zemi. Nynější největší přiblížení k naší planetě, a to na vzdálenost 357 181 kilometrů, nastane ve středu 30. srpna v 17:52 SELČ. To ale bude Měsíc ještě pod obzorem.
„Z hlediska pozorování bude vizuálně nejzajímavější už východ Měsíce ve středu okolo 19:30,“ radí popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Svět o víkendu sledoval „padající hvězdy“. Agentura zveřejnila působivá videa
„Bez dalekohledu si většího průměru úplňku nevšimnete. Rozdíl velikosti tohoto superúplňku oproti běžnému úplňku je stejný, jako když ze vzdálenosti tří metrů sledujete padesátikorunovou a dvacetikorunovou minci,“ připodobnil už dříve Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno.
| Označení „superúplněk“ není astronomickým termínem. Poprvé jej v roce 1979 použil astrolog Richard Nolle. Superúplněk či superměsíc je obecně definován jako úplněk, který je blíže k Zemi, než je obvyklé. Díky tomu se na obloze jeví o něco jasnější a větší. Měsíc se kolem Země nepohybuje po kružnici, nýbrž po mírně výstředné elipse. Proto se také vzdálenost obou těles mění – nejdál od sebe mohou být 406 725 kilometrů. Nejvíce se k sobě mohou přiblížit na 356 355 kilometrů, v průměru jsou středy obou těles vzdáleny 385 tisíc km. |
„Jelikož se na konci srpna současně bude jednat o druhý takový úplněk v jednom kalendářním měsíci, což není běžné, dostává tento úkaz ještě přídavek ‚modrý‘,“ poznamenal navíc nedávno ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek s tím, že s barvou to ale nijak nesouvisí.
„Pořekadlo ‚jednou za modrý měsíc‘ se od roku 1946 po nesprávném výkladu amatérského astronoma Jamese Hugha Pruetta používá pro označení druhého úplňku v jednom kalendářním měsíci,“ dodal.
Úplně původně se však podle Duška termín „modrý úplněk“ používal ve farmářských ročenkách ze Severní Ameriky už počátkem 19. století pro označení třetího úplňku v jednom ročním období, ve kterém nastanou čtyři úplňky, když obvykle jsou tři.
Může být Měsíc skutečně modrý?
Skutečně do modra zabarvený Měsíc se na obloze podle astronomů objevit může, ale nesouvisí to s jeho fází nebo vzdáleností od Země.
„Do modra se Měsíc zabarví před zraky jeho pozorovatelů v těch vzácných případech, kdy je naše atmosféra nasycena či znečištěna specifickými částicemi o velikosti alespoň jednoho mikronu. Nejčastěji za to může popel, který se do zemského ovzduší dostane při velkém požáru či silné sopečné erupci. Tyto částice rozptylují dlouhovlnnou část spektra viditelného světla (červenou) a do našich očí pak doputuje jen ta modrá,“ popsal Horálek v tiskovém prohlášení opavského Fyzikálního ústavu.
„Pokud ale zemské ovzduší není takovýmto způsobem znečištěno, modře zbarvený Měsíc na fotografiích je výsledkem jen speciálních modrých filtrů v mobilech či fotoaparátech nebo zpracováním fotek v počítači,“ uzavřel.
Svět se kochal prvním srpnovým superúplňkem
FOTO: Nejkrásnější fotografie srpnového superúplňku ze všech koutů světa
