Článek
„Výzkum je rozsáhlý, zaměřujeme se na podobu Vltavy zejména před vytvořením Vltavské kaskády. Kromě práce v terénu sbíráme a zpracováváme data ze starých topografických map, lokalizujeme staré fotografie a využíváme i archivní filmové záznamy. Řešíme i historické povodně, historická i současná hydrotechnická díla jako jezy, mlýny či přehrady. S kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK) v Praze se věnujeme také oblasti sociální geografie dané oblasti, dokumentujeme zaniklé obce,“ popsal práci týmu odborníků jeho vedoucí Jiří Cajthaml z katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT.
Současný pohled na vodní nádrž Lipno v místě Srdce Vltavy
Nyní se vědci vrátili z výzkumu na hladině Lipna, kde právě na „Srdci Vltavy“ testovali možnosti sběru dat pomocí rybářského sonaru.
Prakticky totožné jako na starých mapách
„Přesnost zaměření rybářským sonarem je poměrně dobrá a dává uspokojivé výsledky, i když měří pouze bodově a hloubkový reliéf mezi měřenými body je třeba matematicky modelovat,“ vysvětlil Cajthaml.
Při samotném měření je podle jeho slov překvapilo, že „Srdce Vltavy“ je i dnes prakticky totožné se zobrazením na starých mapách, a to včetně drobné tůně na východní části srdce.
Na Lipně zahnízdil ohrožený rybák, přilákaly ho plovoucí ostrovy
„Staré koryto je velmi dobře identifikovatelné a prakticky nezměněné. Ukládání sedimentu v nádrži srdce nijak nezakrylo,“ dodal.
Srdce Vltavy na historické pohlednici
S celým projektem se bude podle vyjádření tiskové mluvčí ČVUT Andrey Vondrákové moci veřejnost seznámit v průběhu příštího roku.
Bude zahrnovat výstavu s velkými 3D fyzickými modely oblasti přehrad Orlík, Slapy, Lipno, dále vznik monografie věnované staré Vltavě a webové mapové rozhraní přibližující nejen historický vodní tok a krajinu kolem něj, ale i turistické zajímavosti, historická i současná hydrotechnická díla v okolí i fenomén vorařství.
Srdce Vltavy na mapě Stabilního katastru z poloviny 19. století
Projekt „Vltava – proměny historické krajiny v důsledku povodní, stavby přehrad a změn ve využití území s vazbami na kulturní a společenské aktivity v okolí řeky“ probíhá v letech 2018 až 2022.
Dron létá sám do nepřístupných míst. Pomáhá mapovat historické objekty
Pod vedením Jiřího Cajthamla na něm pracuje nejen jeho tým, ale podílí se na něm i jeho fakultní kolegové z katedry hydrotechniky a též specialisté z Přírodovědecké fakulty UK.
Odborník z týmu Fakulty stavební ČVUT ukazuje výsledky sonarového měření přímo v oblasti tzv. Srdce Vltavy.
