Šprtání testů? Cermat u přijímaček posílí logické úlohy

Krejčí svůj záměr ohlásil v rozhovoru pro Deník N a Novinkám potvrdil, že posílení úloh v přijímačkových testech zaměřených na logiku bude lépe odpovídat obecným studijním předpokladům.

„O krůček se posuneme k tomu, že testy budou ještě víc odpovídat všeobecným studijním předpokladům, než co se kdo naučil v matematice. Bude to podobné jako u porozumění textu v testech z češtiny. To se také nedá naučit, alespoň ne tak, že si sednete a natrénujete to. Logika v matematice odpovídá tomu samému. Je to obecná kompetence, schopnost daného žáka,“ řekl.

Šéf Cermatu, odpovědného za přípravu přijímacích zkoušek na střední školy, ale nepřiblížil, jak moc se samotný test změní. Připustil ale, že výhody drilového tréninku se tím omezí.

„Nevím, jak bude test poskládaný, které úlohy budou logické, protože jsem jej ještě neviděl. Logické úlohy už tam dříve byly,“ uvedl. Jaký bude rozdíl, pokud jich bude víc?

„Logika je věc, která se nedá natrénovat. Buď ji dítě má, nebo ne. Tím se dostáváme k obecných studijním předpokladům,“ zmínil.

Ve změně testů nevidí problém šéf Unie školských asociací Jiří Zajíček. „Je třeba si uvědomit, že to jsou rozřazovací testy. Nepotřebujeme, aby všichni uchazeči zvládli testy na sto procent. Pokud dojde k rozumnému navýšení náročnosti třeba v oblasti matematiky, nevidím tam problém a dává mi to smysl,“ řekl Novinkám.

Díky takové úpravě bude podle něj jasnější, který uchazeč se matematiku nabifloval a kdo má schopnosti řešit náročnější úkoly.

Souhlasí s ním i šéf organizace pro informace ve vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký. „Psychometrici říkají, že výsledky testů z matematiky hodně odpovídají výsledkům testů obecně studijních předpokladů, pokud by je Cermat nabízel. U matematiky je korelační vztah lepší než u testů z češtiny. Takže pokud se zavedou logické úlohy, které oslabí do jisté míry drilování, mohlo by to zvýšit tuto hodnotu,“ sdělil Novinkám.

Co však bude vyhovovat školám, se zřejmě nebude líbit rodičům, kteří rok i dva předem připravují své děti na přijímací řízení. Zejména ve velkoměstech je totiž v posledních letech nedostatek míst na gymnáziích, která připravují mládež na další studium. A rodiče jsou často ochotni za přípravu na testy vydat nemalé peníze, čímž se děti movitějších rodičů dostávají do výhody.

„Pro lidi, kteří děti trénují, to bude diskomfort, protože to naruší jejich strategii, kdy jim čtyřikrát zaplatí přijímačky nanečisto. Pro ty to populární nebude. A když se potom vžijete do mysli deváťáka, který ví, že těch míst je hrozně málo a že se nedostane na školu, na kterou by chtěl, pro něj to může být také výraz větší bezmoci,“ uvedl Hřebecký.

Podle něj by si ale celý systém přijímaček zasloužil změny, protože by se dala zohlednit například i motivace žáka a rodičů.