Článek
Už v noci z úterý na středu, kde to počasí umožnilo, šlo vidět mimo města, zejména mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, průměrně i přes 50 meteorů za hodinu, vrchol aktivity roje.
Perseidy pomalu vrcholí, NASA ocenila jejich český snímek
Pozorovat meteory můžeme více než měsíc okolo maxima roje, nejvíce jich však padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy okolo 12. srpna. „Po maximu už aktivita prudce klesá,“ upozornil astrofotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek.
Počasí v ČR slibuje podívanou
Podmínky nebyly předchozí dny úplně ideální, na obloze je Měsíc ve fázi krátce po poslední čtvrti a v noci před maximem vyšel ještě před půlnocí a rušil svým svitem.
‼ Pokud chcete během noci na zítřek pozorovat Perseidy, tak si udělejte procházku za město, tam budou podmínky nejlepší. Trošku nám to sice bude kazit Měsíc, ale na druhou stranu určitě nezmokneme. Numerický model ALADIN (@CHMUCHMI) totiž slibuje na bezmála celém území ČR jasno! pic.twitter.com/uaYVSKZbbi
— NÁŠ VESMÍR (@NASVESMIR) August 12, 2020
První noc po maximu, tedy ta nadcházející ze středy na čtvrtek, má být snad ještě lepší než noc předchozí. Meteorů bude sice méně, ovšem méně bude svítit i Měsíc. „A počasí nabídne parádní podmínky – bude jasno, maximálně skoro jasno,“ sdělila Novinkám o noci ze středy na čtvrtek Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.
Slzy svatého Vavřince
Roj Perseid se nám ukazuje tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za mateřskou kometou roje – kometou 109P Swift-Tuttle.
Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory („padající hvězdy“). Protože tyto částice mají rozměry obvykle menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří.
Perseida přes Mléčnou dráhu. Meteorický roj právě v těchto chvílích vrcholí, takže následující noc bude ještě plná "...
Zveřejnil(a) Minutky z vesmíru dne Středa 12. srpna 2020
Název meteorického roje Perseid je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 km/s a začínají zářit ve výšce okolo 120 kilometrů nad Zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 km nad zemským povrchem.
„Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se nám zdá, jako kdyby jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní – severovýchodní polovině souhvězdí Persea,“ popsal Horálek.
Astronomickým snímkem měsíce se stala zářivá kometa nad Pradědem
První zmínky o úkazu pocházejí z poloviny 3. století n. l. v souvislosti s umučením sv. Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši, při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz římského císaře Valeriana odevzdat církevní majetek a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 měly z nočního nebe padat třpytivé slzy – od té doby jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“.
Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli (1835–1910) v druhé polovině 19. století. Jako první našel přímou spojitost meteorů s kometami a též určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992, znovu se k němu přiblíží až roku 2126.