Hlavní obsah

Spor o pojmenování školských logopedů se přesunul do Senátu

Praha

Spor o pojmenování školských logopedů v novele školského zákona se ze Sněmovny přesunul do Senátu. Podle senátního zdravotnického výboru by měli být přejmenováni na speciální pedagogy pro vady a poruchy řeči, což neúspěšně chtěla část poslanců.

Foto: Šulová Kateřina, ČTK

Jednací sál Senátu (ilustrační foto).

Článek

Ústavně-právní výbor naopak novelu, která má učitelům zaručit od příštího roku plat v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy, minulý týden doporučil schválit beze změn.

Senát má podle návrhu programu schůze o novele rozhodnout v čtvrtek 1. června. O dva dny dříve se předlohou bude ještě zabývat senátní školský výbor, jehož doporučení by mělo mít největší váhu.

„Aby si je veřejnost nepletla…“

Změnu názvu profese školských logopedů na speciální pedagogy pro vady a poruchy řeči neúspěšně prosazovala část poslanců v čele s lidovcem Tomem Philippem. Podle nich by si školské logopedy mohla veřejnost plést s klinickými logopedy, tedy se zdravotnickou profesí.

Garantovaný plat 130 % průměrné mzdy budou mít jen učitelé, schválili poslanci

Domácí

Podle Asociace klinických logopedů ČR by lidé nebyli schopni rozlišit, kdo je zodpovědný za diagnostiku a terapii a kdo je zodpovědný za výchovně-vzdělávací intervenci. Podle Asociace logopedů ve školství ovšem novela jen vymezuje kvalifikační předpoklady školských logopedů, kteří nemají ambice působit jinde než ve školství.

Hlavním cílem novely je zákonem zaručit výši mzdy učitelů jako v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.

Garance se nebude vztahovat na všechny pracovníky, což kritizovali hlavně zástupci opozice a školské odbory. Podle nich to bude demotivovat asistenty pedagogů či speciální pedagogy.

Školské odbory chtějí víc o desetinu všem

Věda a školy

Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali podle informací ministerstva školství hrubou měsíční odměnu 48 204 korun. Do dat nebyli započteni vysokoškolští pedagogové. Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů odpovídal podle propočtů ministerstva školství 113 procentům průměrné mzdy v ČR.

Deprofesionalizace učitelství?

Předmětem sporu bylo také zavedení možnosti, aby jako kvalifikovaní učili i odborně vzdělaní nepedagogové, s čímž nesouhlasí asociace děkanů VŠ fakult a některé učitelské spolky.

Vysokoškoláci budou moci učit podle předlohy po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách jako kvalifikovaní pedagogové i bez učitelského vzdělání.

Zástupci fakult požadují, aby doplňkové pedagogické studium měly v kompetenci jen VŠ

Věda a školy

Podle kritiků to povede k deprofesionalizaci učitelství. Obecnou podporu má naopak zavedení pozice provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy.

Novela má rovněž posílit pravomoci ředitelů škol ve vztahu k metodám a formám vyučování, které nyní vyučující mohou volit podle vlastního uvážení. Působnost provázejících učitelů chtějí poslanci rozšířit na účastníky studia pedagogiky pro učitele 2. stupně ZŠ a učitele SŠ.

Prudce přibylo školáků s vadou řeči. Rodiče nemají čas s nimi mluvit a nechávají to na mobilech

Domácí

S malými génii si učitelé často nevědí rady. Někdy je před třídou srážejí

Domácí

Související články

Školské odbory zakládají stávkové výbory

Zakládat stávkové výbory se na svém sjezdu v Praze rozhodli školští odboráři. Vede je k tomu nejasná situace kolem růstu mezd ve školství a plnění, resp....

Výběr článků

Načítám