Článek
Jenže vědci z brněnské Masarykovy univerzity nově zjistili, že létající savci mají i mnohem častější studená probuzení. Je to polospánek, při němž organismus sám sebe zkontroluje a teprve pak spí dál.
„Měli bychom se učit od mistrů, jimiž netopýři v oblasti zimního spánku bez diskuse jsou. Ukazuje se, že ono studené probuzení je pro samotné přežití velmi důležité,“ řekl Právu vedoucí výzkumu Tomáš Bartonička z Ústavu obratlovců Přírodovědecké fakulty.
Probuzení nastartuje imunitu
Netopýr je schopen v polospánku vykonat tělesnou potřebu, popolézt, a tedy změnit místo pro další spánek. Ještě důležitější je, že při probuzení jsou aktivovány imunitní buňky v těle chránící organismus. Pokud by nebyly činné, netopýr by mohl zemřít po útoku běžně zcela neškodné bakterie.
Pracovníci záchranných stanic budí netopýry a dávají jim na posilněnou červy
Obdobně to zřejmě budou mít i další zimní spáči, syslové, medvědi, plši. Podle Bartoničky je studené probuzení příkladem toho, jak vše živé velmi hospodárně nakládá s energií.
Běžně má bdělý netopýr tělesnou teplotu okolo 40 stupňů Celsia. Při zimním spánku v jeskyni ale klesá na pouhých sedm stupňů. Z toho vyplývá, že každé probuzení do bdělého spánku při hibernaci je pro netopýra obrovským energetickým výdajem.
Ukazuje se ale, že při studeném probuzení si vystačí s tělesnou teplotou jen 15 stupňů. Je tedy velmi úsporné.
Netopýří samice jsou úspornější
Odborníci kvůli výzkumu zimního spánku sledují kolonie netopýrů velkých v jeskyních Moravského krasu a v Hrubém Jeseníku. Ona schopnost popolezení si při studeném probuzení, tedy v polospánku, z jedné části jeskyně do druhé je nesmírně důležitá.
Hibernace netopýrů by mohla být inspirací pro přepravu lidí ve vesmíru na delší vzdálenosti
Netopýr si hledá nejlepší místečko, aby při spánku neztrácel příliš mnoho energie. Stačí najít kout s mírnějším prouděním vzduchu a hned se šetří.
Při každém zimním spánku, trvajícím dlouhé týdny, se netopýr probudí zhruba patnáctkrát do plně bdělého stavu a až dvacetkrát do fáze studeného probuzení.
Vědci také zjistili, že netopýří dámy jsou v této oblasti šikovnější než netopýří pánové. Ačkoli se samičky probouzejí častěji, a jejich energetický výdej by měl být tedy větší než u samců, není tomu tak. Zjednodušeně řečeno jim k zařízení všeho v plné či částečné bdělosti stačí méně času.
První z nových evropských astronautů poletí do vesmíru v roce 2026
