Hlavní obsah

Speleologové z Česka objevili v Číně dechberoucí jeskynní prostory, mnohé jsou obrovské

Brno

Objevy dechberoucích obřích jeskynních sálů a chodeb s propastmi a vodopády se podařily v uplynulých týdnech osmičlenné expedici speleologů z Česka v čínské provincii Ša-an-si. Nově zmapovali pět kilometrů podzemních prostor. Nejzajímavější jsou v jeskyni Chej-wo-tung, v níž expedice bivakovala. Příští rok se do ní vrátí.

Foto: archiv Radoslava Husáka

Tým speleologů z Česka v jeskyni Chej-wo-tung

Článek

Jeskyňáři působí v Ša-an-si již od roku 2019. Za tu dobu tam objevili zhruba 30 kilometrů podzemních prostor. Jen pro srovnání: nejdelší jeskynní systém střední Evropy je Amatérská jeskyně v Moravském krasu, která má 44 kilometrů.

„Čínské podzemí je opravdu obrovské. Třeba v Amatérské jeskyni lze narazit na kameny o velikosti ledničky, v Ša-an-si zhruba o velikosti hospody,“ řekl Novinkám Jan Sirotek, který vede v Moravském krasu speleologickou skupinu pracující v Pustém žlebu.

Foto: archiv Jana Sirotka

Vstup do jeskyně Chej-wo-tung

Sály jako zastřešené kaňony

Expedici pořádala Česká speleologická společnost a Geologický ústav AV ČR. Tým pracoval ve více jeskyních, např. i v jeskyni Tchaj-pching-tung. Největší radost má ze dvou kilometrů nově prozkoumaných chodeb v jeskyni Chej-wo-tung.

Jeskyňáři v Moravském krasu si nadělili novoroční dárek, objevili Mauglího síň

Věda a školy

„Loni nás zastavily podzemní vodopády. Letos bylo vody méně, takže jsme pronikli dál. Po překonání problémových partií jsme se dostali do sálů tak velkých, že je lze přirovnat ke kaňonům se stropem,“ uvedl Zdeněk Motyčka, který expedici vedl.

V Chej-wo-tung se speleologům podařilo slanovat padesát metrů hlubokou studnou a po překonání krátkého meandru se dostali do rozsáhlého Eiffelova dómu. Po třídenním bivaku došli až na hranu další propasti. Z toho místa se patrně v příštím roce pokusí proniknout dál.

Foto: archiv Radoslava Husáka

Jeskyně Chej-wo-tung - zdolávání 50 metrů hluboké propasti

Jeskyně v Ša-an-si sice nemají tak bohatou krápníkovou výzdobu jako jeskyně v Moravském krasu, dechberoucí jsou ale svojí velikostí. Navíc kras je poměrně dobře prozkoumán, zatímco v Číně jsou velké šance na uskutečnění zcela mimořádných objevů mezinárodního významu.

Rozsáhlé nezmapované území

„Dva dny před odjezdem jsme prozkoumali například jeskyni s pracovním názvem Větrná 2, v níž je velmi silný průvan. Je velmi zajímavá pro další výzkum,“ doplnil Sirotek.

Foto: archiv Jana Sirotka

Jeskyně Tchaj-pching-tung při průzkumu

Mnohé jeskyně jsou technicky velmi náročné pro zdolání. Kupříkladu v letos prozkoumané jeskyni Tiao-tung je terén natolik náročný, že platí „co metr zdolané chodby, to metr lana“.

Foto: archiv Jana Sirotka

Jeskyně Tchaj-pching-tung

Motyčka zdůraznil, že Čína je pro speleology velmi zajímavou destinací. Odhaduje se, že jeskynní systémy by se tam mohly rozkládat na zhruba milionu kilometrů čtverečních. Je to plocha přibližně tak velká jako deset tisíc Moravských krasů. V Číně bylo přitom zatím popsáno jen asi 5000 jeskyní - znamená to, že tam obrovské prostory teprve čekají na odhalení.

Speleologové z České republiky mají v zahraničí velmi dobré jméno. Protože doma mají podzemí velmi dobře zmapováno, vyrážejí za objevy doslova do celého světa, a to od Číny přes poloostrov Yucatán v Mexiku až po Julské Alpy.

Foto: archiv Jana Sirotka

Jeskyně Chej-wo-tung, dóm Moria

Nejnebezpečnější přírodní atrakce světa lákají turisty riziku navzdory

Cestování
Související témata:

Výběr článků

Načítám