Hlavní obsah

Spatříme večer nebo ráno polární záři? Slunce je jednoznačně pro

Slunce se dostává do maxima jedenáctiletého cyklu své aktivity, existuje tak šance, že budeme moci častěji pozorovat polární záře i v našich zeměpisných šířkách. Dočkat se můžeme již nyní z neděle na pondělí. Větší šance je působivý jev zachytit fotograficky než pouhým okem, ale i to bude spíše o štěstí – předpovědi moc velkou „spolupráci“ od počasí nepředpokládají. Nicméně astronomové jsou optimističtí.

Aktuální sluneční erupce a záběry samotného oblaku unikajícího od naší hvězdyVideo: Solar Dynamic Observatory, SOHO/NASA

Článek

„Tentokrát to vypadá opravdu slibně. Potvrzuji, že jde o důsledek silné dvojité erupce a oblak nabitých částic ze Slunce míří přímo k Zemi,“ sdělil Novinkám tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.

V sobotu 23. března ve 2:33 SEČ došlo v aktivní oblasti AR3614 na Slunci k velmi silné erupci třidy X1.1, během které bylo uvolněno plazma mířící přímo k Zemi. Došlo navíc i ke spojení s další erupcí. Zaznamenala je mj. družice amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) jménem Solar Dynamics Observatory (SDO).

NASA společně s americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídá příchod oblaku nabitých částic a s tím geomagnetickou bouři třídy G2 až G3, tedy s možností podmínek pro vznik polárních září viditelných i z našeho území.

Observatoř NASA zachytila záblesk silné sluneční erupce

Věda a školy

„V Česku a na Slovensku nejsou nikdy tak jasné záře jako v severských oblastech, obvykle jsou zaznamenatelné jen fotograficky. Samozřejmě předpovědi polárních září nejsou nikdy stoprocentní, v tomto případě jsou ale šance nemalé,“ poznamenal k tomu astronom a fotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

„Buďte ve střehu od dnešního večera do zítřejšího rána“

Rovněž astronom Suchan zdůrazňuje, že polární záře jsou nevyzpytatelné a situace se může velmi rychle měnit. Doporučuje proto sledovat webové stránky SpaceWeatheLive, kde by se tzv. Kp index (který odpovídá narušení magnetického pole Země) měl dostat minimálně na hodnotu sedm, optimálně však osm, což by byla pro Česko ideální hodnota.

A na to by měla být největší šance zejména v pondělních ranních hodinách. „Erupce X1.1 ze dne 23. března k nám totiž přinese dostatek částic, aby se Kp index pohyboval v rozmezí 6-8. Takže v neděli cca od 18:00 hodin do pondělního rána buďte ve střehu,“ radí na svém Facebooku Sluneční patrola, která je součástí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.

Předpověď počasí bohužel podle patroly není dobrá, avšak astronomové doufají, že „třeba na některých místech bude jasno“.

„Během noci bude do Česka i nadále proudit chladný a vlhký vzduch – oblačnost bude proměnlivá, převážně velká a na většině území přeháňky, od nadmořské výšky 400 metrů i smíšené nebo sněhové. Dá se říct, že dobrá dohlednost, tedy jasná obloha, bude hodně o štěstí,“ upřesnila pro Novinky meteoroložka Dagmar Honsová.

Pozorování tak ideální nebude. „Kromě případné nepřízně počasí jej tentokrát zkomplikuje svit Měsíce, který bude prakticky v úplňku. Pokud ale záře opravdu nastane, mohla by být zaznamenatelná minimálně fotograficky,“ dodal Horálek.

Polární záře přišla do Česka ve dvou vlnách. Byla rudá až fialová

Věda a školy

Z našeho území jsme si pozorování polární záře mohli naposledy pořádně vychutnat loni v listopadu.

Foto: Vojtěch Otruba

Čtenářské foto z webu České astronomické společnosti. Polární záře nad Brněnskou přehradou (5. listopadu 2023)

Co jsou sluneční erupce?

  • Jak připomíná web SpaceWeatherLive, sluneční erupce je obrovská exploze na povrchu našeho Slunce, ke které dochází, když se magnetické siločáry od slunečních skvrn zamotají a vybuchnou. Sluneční erupce je definována jako náhlá, rychlá a intenzivní změna jasu.
  • Sluneční erupce nastává, když se náhle uvolní magnetická energie, která se vytvořila ve sluneční atmosféře. Materiál se během několika minut zahřeje na mnoho milionů stupňů a záření je emitováno prakticky v celém elektromagnetickém spektru. Množství uvolněné energie odpovídá milionům jaderných bomb explodujících současně.

Sluneční erupce se často vyskytují, když je Slunce aktivní v letech kolem slunečního maxima. Dané erupce způsobují tzv. výron koronální hmoty (CME), která je ve skupenství plazmatu a skládá se hlavně z protonů a elektronů.

Většina erupcí se uskuteční kolem slunečních skvrn, kde se vyvine intenzivní magnetické pole z povrchu do koróny. Během erupcí vyvrhne Slunce obrovská oblaka elektrizovaného plynu, který rychlostí stovek kilometrů za sekundu zasáhne magnetické pole Země.

Tyto jevy, označované souhrnně jako sluneční bouře, sledují astronomové s obavami, jelikož mohou způsobovat geomagnetické bouře, čímž představují nebezpečí pro lidské technologie, jako jsou energetické sítě, satelity, navigace nebo letecká doprava. Sluneční bouře nicméně rovněž způsobují populární polární záře.

Žádné překvapení. Českou astrofotografií za listopad je snímek polární záře

Věda a školy

Výběr článků

Načítám