Španělsko odhalilo fragmenty lebečních kostí nejstarší lidské tváře západní Evropy

Fosilie nalezená v pohoří Atapuerca obsahuje část levé tváře a horní čelisti dospělého jedince, který obýval oblast Pyrenejského poloostrova před 1,1 až 1,4 milionu let. Tento nález naznačuje existenci hominida staršího než dosud známý Homo antecessor (člověk předchůdce), jenž v Evropě žil přibližně před 800 tisíci lety.

Jedná se s největší pravděpodobností o nový druh a zároveň nejstarší doložený kosterní pozůstatek v západní Evropě. Tým archeoložky Rosy Huguetové z univerzity v katalánské Tarragoně tento měsíc publikoval v prestižním časopise Nature závěr, že „Pink“ byla nejbližší druhu Homo erectus (člověk vzpřímený), a proto byla předběžně označena jako Homo affinis erectus.

Upozornila na to např. i agentura AP. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.

Fragment čelisti, dlouhý asi deset centimetrů, nalezl v roce 2022 student pracující v týmu Rosy Huguetové. „Byli jsme nesmírně nadšení. Nejprve jsem si myslela, že jde o zvířecí čelist, ale při bližším prozkoumání bylo jasné, že se jedná o hominida,“ poznamenala archeoložka.

Nález potvrzuje, že oblast okolo Sima del Elefante byla v raném pleistocénu (starší oddělení čtvrtohor) domovem nejméně dvou různých typů hominidů. „Tento objev představuje nového aktéra v příběhu lidské evoluce v Evropě,“ doplnila k objevu „Pink“ archeoložka Huguetová, která konkrétně působí v Universitat Rovira i Virgili.

Dřívější objev v gruzínském Dmanisi ukazuje, že první lidé, resp. jejich předchůdci, dorazili do Eurasie z Afriky nejméně před 1,8 milionu let. Tyto lebky jsou přiřazovány k druhu Homo erectus, prvnímu člověku, který prokazatelně opustil Afriku.

Dosud nejstarší fosilie v západní Evropě – čelistní kosti se zuby rovněž ze Sima del Elefante – byly datovány na stáří 1,1 až 1,2 milionu let, připomíná list The Guardian.

V roce 2022 pak zde byla odkryta zmíněná „Pink“: byl odkryt kus obličejové kosti, označený jako ATE7-1, jehož odhadované stáří je tedy až 1,4 milionu let. O něco mladší lidské pozůstatky, datované již do období před cca 800 tisíci lety, byly objeveny ještě v jeskyni Gran Dolina, která se nalézá pouhých několik stovek metrů od tzv. Sloní jámy.

Zvláštní rysy těchto fosilií nejprve badatele navedly k teorii, že je třeba považovat je za druh od Homo erectus odlišný, jmenovitě za tzv. Homo antecessor neboli „člověka průkopníka“.

Nově zveřejněný výzkum nicméně dané pojmy upřesnil. Španělský tým pro časopis Nature totiž uvedl, že aktuální nález „Pink“ je vlastně ještě „primitivnější“ než Homo antecessor, tedy starší, a připomíná spíše druh Homo erectus. Jenže vzhledem k nejistotě ohledně identity zkameněliny, která současně vykazuje i možné anatomické odlišnosti naznačující pokročilejší kognitivní schopnosti „nositele lebky“, tým raději přistoupil k samostatnému označení, a sice jako Homo affinis erectus (zatím neoficiální pojmenování).

Ředitelka Národního centra pro výzkum lidské evoluce v Burgosu María Martinón-Torresová zmínila, že „Pink“ vykazuje plošší nosní strukturu než Homo antecessor, který měl výraznou nosní kost, blíže k Homo sapiens.

„I když víme, že tento druh měl vzhled podobný Homo erectus, jeho vlastnosti jsou natolik unikátní, že vyžadují další výzkum,“ doplnil k tomu José María Bermúdez de Castro, spoluředitel výzkumného projektu v oblasti Atapuerca. Podle něj je to každopádně další krok k pochopení života prvních obyvatel Evropy.

Chris Stringer z Muzea přírodní historie v Londýně, který v roce 2023 identifikoval ochlazení před 1,1 milionu let jako důvod vymizení pralidí ze západní Evropy, pak označil fosilii za „velmi důležitý nález, který může pomoci přepsat naše znalosti o prvních Evropanech“.

Sima del Elefante každopádně už delší dobu poskytuje vědcům nálezy prehistorických zkamenělin, ale i nástroje z křemene a pazourku, které byly objeveny spolu se zářezy na zbytcích zvířecích kostí. To naznačuje, že tehdejší hominidé nebyli pouze lovci, ale ovládali i určité způsoby zpracování potravy.

Studování lidské evoluce v Evropě stále pokračuje a objev „Pink“ otevírá nové otázky o prvních obyvatelích kontinentu. Ačkoli vědecký pokrok jde neustále kupředu, odborníci se shodují, že pro lepší přehled o existenci dávných pralidí je zapotřebí učinit ještě mnoho dalších podobných objevů. A ideálně kosterních pozůstatků nejen části lebky.