Článek
NASA o kontaktu pro SpaceX informovala ve středu na svých stránkách.
„Zatímco společnost SpaceX bude vyvíjet deorbitální (na opuštění oběžné dráhy – pozn. red.) kosmickou loď, NASA ji po dokončení vývoje převezme do vlastnictví a bude ji provozovat po celou dobu její mise. Očekává se, že se spolu s vesmírnou stanicí v rámci procesu návratu do atmosféry destruktivně rozpadne,“ uvedla NASA.
(2/2) Kontrakt je uzavřen na částku 843 milionů dolarů. Zatím jsem nezaznamenal informaci, jakým způsobem chce NASA získat příspěvek od dalších států či bude situace vyřešena barterem. Každá z agentur podílející se na ISS je totiž povinna „zničit“ svoji část/hmotnostní podíl.
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) June 27, 2024
Provoz ISS tedy plánuje NASA ukončit okolo roku 2030.
Astronauti ze Starlineru už měli být dávno doma. Datum návratu z vesmíru pořád neznají
Tuzemský odborník na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a pražského ČVUT přidal o kosmické lodi určené ke stažení ISS na konci jejího života z oběžné dráhy do zemské atmosféry několik doplňujících informací na síti X. Ozřejmil zejména to, jak by měl proces „smrti“ orbitálního komplexu probíhat.
Snižování výšky a počátek destrukce
Ona příslušná kosmická loď/tahač (USDV) by měla být v optimálním případě připojena k ISS rok před plánovaným termínem zániku.
„Samotný proces zániku by měl probíhat následovně: do výšky 270 až 220 km by měla stanice postupně sestoupit sama vlivem odporu atmosféry. Pod touto hranicí již nepůjde ke stabilizaci stanice použít silové gyroskopy a bude se muset využít reaktivní systém ruského segmentu,“ vysvětlil Václavík.
Finální půlhodinový zážeh USDC má pak snížit výšku perigea (perigeum neboli přízemí je bod, ve kterém je těleso na oběžné dráze kolem Země k naší planetě nejblíže – pozn. red.) na 50 kilometrů.
„Ve výšce 110 až 120 km se předpokládá začátek destrukce fotovoltaických panelů a radiátorů, ve výšce 84 až 100 km praskání modulů a ve výšce 70 až 75 km celková fragmentace,“ popsal Václavík.
„Trosky dopadnou to Tichého oceánu a snahou je vybalancovat trajektorii vstupu ISS do atmosféry tak, aby došlo k jejímu co největšímu zničení a shoření, ale zároveň aby pole trosek bylo co nejkratší,“ uzavřel.
Ruský kosmonaut Kononěnko jako první strávil 1000 dní na oběžné dráze
První moduly Mezinárodní vesmírné stanice se na orbitu dostaly v roce 1998. Od roku 2000 ji nepřetržitě obývají astronauti a kosmonauti v rámci partnerství vedeného Spojenými státy a Ruskem, do kterého patří i Kanada, Japonsko a evropské státy sdružené v Evropské kosmické agentuře (ESA).
Tato vesmírná stanice je jedním z posledních míst, kde Rusko a Spojené státy spolupracují navzdory ruské invazi na Ukrajinu, kvůli které jsou vztahy mezi oběma velmocemi nejhorší za poslední desítky let.
Koncem loňského prosince ruská vesmírná korporace Roskosmos oznámila, že se s NASA dohodla na prodloužení programu společných letů na ISS do roku 2025.