Článek
Když magma exploduje, zvukové vlny se šíří v kráteru.
„Podobně jako u žesťových hudebních nástrojů, např. u pozounu (trombonu), získáváme určité tóny i ze sopečného kráteru,“ vysvětlil expert z novozélandské Canterburské univerzity Leighton Watson, který se na výzkumu podílel.
Změna „melodie“ před výbuchem
Než v únoru 2021 vybuchla sopka Etna, její „melodie“ se začala měnit. „Výška tónu stoupala a stoupala, protože magma postupovalo kráterem vzhůru,“ zmínil Watson.
Zkrátka jak magma stoupá v kráteru, vzdálenost mezi vrcholem sloupce magmatu a vrcholem kráteru se zmenšuje. To způsobí zvětšení výšky zvuku - podobně jako když pozounista „zatáhne“ svůj hudební nástroj (hráč na trombon totiž posunuje jednu část nástroje, která je ve tvaru U, od sebe a k sobě, čímž prodlužuje a zkracuje délku nástroje - když nástroj prodlouží, hraje tóny hlubší, když ho zkrátí, tak jsou tóny vyšší - pozn. red.).
Pokud pomocí sledování a poslouchání určíme, jakým tónům odpovídá jaká hladina magmatu, bude podle Watsona možné s pomocí speciálních mikrofonů předpovídat erupce několik hodin dopředu.
„Což může být významné pro ty, kteří žijí v blízkosti aktivních sopek nebo je navštěvují,“ doplnil odborník.
Existující metody monitorování magmatu zahrnují přelety nad kráterem ve vrtulníku či výstup na sopku, aby mohlo být uvnitř provedeno měření. Obě operace jsou nebezpečné a drahé a nelze je provádět nepřetržitě.
Nová metoda, která využívá zvuků ozývajících se z vulkánu, ale zatím není plně spolehlivá a nefunguje u všech sopek, upozorňuje agentura AFP. Výzkum bude proto dále pokračovat - kromě Etny by se mohl zaměřit na sopku Piton de la Fournaise na ostrově Réunion v Indickém oceánu, vulkán Kilauea na Havaji či na sopku Villarrica v Chile.