Článek
Téměř 18 miliard kilometrů od Země se nachází hranice, která zřetelně odděluje sluneční sféru (heliosféru) od mezihvězdného prostoru.
Voyager 2 nalezl jasnou hranici sluneční sféry
Dříve se soudilo, že síla slunečního větru postupně slábne se vzdáleností od naší hvězdy. Voyager 2 nicméně již ukázal, že heliosféra končí výrazným předělem, na němž se nabité částice, proudící nadzvukovou rychlostí ze Slunce, střetávají s chladnějším mezihvězdným „větrem“ vanoucím ze supernov, které zanikly před mnoha miliony let.
Heliosféra je obal částic obklopující Slunce. Podle České astronomické společnosti je to jakási „bublina“, vytvářená slunečním větrem, která zpravidla sahá daleko za dráhu Pluta. Heliosféra končí tam, kde se vyrovnává tlak solárního větru s tlakem okolních hvězd. |
---|
Její helioplášť je prostor, ve kterém působí magnetické pole Slunce a kde se sluneční vítr pohybuje nadzvukovou rychlostí. Okraj heliopláště se nazývá právě heliopauza – za touto hranicí sluneční vítr zpomaluje pod hranici rychlosti zvuku. Magnetické pole Slunce tam již dále nepůsobí, tudíž lze heliopauzu označit jako hranici sluneční soustavy. |
Na okraji sluneční soustavy tedy podle agentury Reuters doslova zuří boj mezi slunečním větrem a mezihvězdnými paprsky. Tato bariéra chrání naši soustavu mimo jiné tím, že kosmické paprsky oslabuje.
Dvakrát vyšší teploty, než vědci čekali
Podle amerického vesmírného úřadu NASA nemohl Voyager 1 stěnu odhalit kvůli nefunkčním senzorům. Avšak jakmile Voyager 2 překřížil heliopauzu, zaznamenal díry v ochranném plášti a podle webu Lice Science naměřil dvakrát tak vysoké teploty, než odhadovaly modely – přes 30 000 °C.
Magazín National Geographic však upozorňuje, že šlo spíše jen o prchavější oblasti s plazmatem, tudíž v okolí sondy byly průměrně takřka pořád teploty extrémně chladné.
Zpravodajská stanice BBC dodává, že solární energie nabíjí částice do ionizovaného plazmatického stavu a vymršťuje je ven, aby vytvářely sluneční větry a onu heliopauzu.
Před rokem vletěla sonda Voyager 2 do mezihvězdného prostoru
Sondy Voyager 1 a 2 byly nedlouho po sobě vypuštěny na svá putování před 42 lety, ale „dvojka“ měla do mezihvězdného prostoru delší cestu.