Článek
Záběry ukazují temnou („noční“) oblast planety, která je skrytá před Sluncem, a jasný půlměsíc světla – záblesky z Venušiny neuvěřitelně jasné, Sluncem zalité strany. Obrázky konkrétně také ukazují, jak se Venuše blíží na videu zleva, zatímco Slunce je mimo kameru vpravo nahoře.
V Brně a na Havaji pátrají po zdrojích slunečního větru
Natočil to aparát Solar Orbiter Heliospheric Imager (SoloHI) krátce předtím, než vesmírná loď uskutečnila 9. srpna svůj druhý průlet kolem Venuše, při kterém byla nejblíže zhruba 7995 kilometrů od povrchu planety.
České měření
Sonda Solar Orbiter️, která je společnou misí Evropské kosmické agentury (ESA) a amerického úřadu NASA, oním manévrem (tj. druhým průletem kolem Venuše) provedla další korekci své dráhy okolo Slunce, jak připomněl Astronomický ústav Akademie věd ČR. Při letu totiž využívá gravitace Venuše.
Během doby průletu pracoval a měřil kupříkladu i přístroj RPW/TDS na palubě sondy, vyvinutý na Oddělení kosmické fyziky AV ČR.
Zaznamenal především specifické zvukové vlny, které se vyskytují v přechodové oblasti za Venuší (z pohledu od Slunce) v důsledku interakce planety se slunečním větrem.
První snímky sondy: „táborové ohně“ na Slunci
Solar Orbiter byla vypuštěna v únoru 2020. Loňské první snímky od sondy např. odhalily poblíž povrchu naší hvězdy všudypřítomné miniaturní erupce, jimž vědci podílející se na misi začali říkat „táborové ohně“.
První snímky sondy Solar Orbiter: na Slunci planou „táborové ohně“
Letos v listopadu je naplánován průlet kolem Země a v letech 2022 až 2030 dalších šest průletů okolo Venuše. Postupně se sonda ke Slunci dostane až na 42 milionů kilometrů – blíže, než obíhá Merkur.
Sonda Parker zachytila rádiové signály z Venuše
Cílem 1800 kg vážící sondy s možným rozpětím solárních panelů až 18 metrů je komplexní studium naší hvězdy a její vnitřní heliosféry z bezprostřední vzdálenosti, a tedy s vysokým rozlišením.
