Článek
Solar Orbiter bude zkoumat hvězdu naší planetární soustavy z řady hledisek. Z oběžné dráhy podobné dráze planety Merkur bude zjišťovat, co způsobuje sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole.
Bádání se zaměří i na sluneční plazma, na heliosféru a na solární erupce. Aparát má také pořídit první snímky obou slunečních pólů. Aby se dostal na patřičnou oběžnou dráhu, využije při letu opakovaně gravitaci Země a Venuše.
Jedním z cílů mise je získat další potřebná data o tom, jak sluneční aktivita ovlivňuje vesmírné prostředí v oblasti vnitřních planet sluneční soustavy, k nimž patří Merkur, Venuše, Země a Mars. Tyto informace jsou důležité pro pochopení účinků „kosmického počasí“ na Zemi.
Sonda, na které se podílejí i Češi, se chystá do USA. V únoru má vyrazit ke Slunci
Solar Orbiter a další potřebná zařízení přepravil nákladní letoun z Německa do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 1. listopadu. Poté započaly předletové testy sondy a vědeckých přístrojů, aby se prověřila funkčnost různých systémů.
Pět českých přístrojů
Sonda bude vybavená měřicími přístroji, které poskytly Velká Británie, Španělsko, Belgie, Francie, Německo, Švýcarsko, Itálie a Spojené státy.
České firmy a vědecké ústavy se účastnily přípravy pěti zařízení pro Solar Orbiter, například koronografu Metis, což je teleskop pro pozorování celé sluneční koróny (jasně zářícího okolí a svrchní části solární atmosféry), a to ve viditelném světle i v UV části spektra.
Testování rozvinutí solárních panelů sondy
Na misi spolupracuje také Akademie věd ČR a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Zhruba dva roky po únorovém startu by se Solar Orbiter měl dostat na dráhu, ze které bude moci provádět měření. Během této doby se bude pohybovat v rozličných vzdálenostech od Slunce, takže sonda bude vystavena teplotám od minus 180 do 600 stupňů Celsia.
