Sonda Solar Orbiter naposledy proletí kolem Země a už se nikdy nevrátí

Sonda bude Zemi v sobotu 27. listopadu nejblíže okolo 5:30 SEČ ve výšce zhruba 460 kilometrů nad severní Afrikou a Kanárskými ostrovy. Bude se tak nacházet o něco výše než Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která krouží zhruba 420 km vysoko.

Hlavním důvodem blízkého průletu sondy okolo Země je snížení její energie a úprava dráhy, aby se v další fázi mise mohla přiblížit více ke Slunci.

„Tento manévr však v sobě ukrývá potenciální nebezpečí. Družice musí proletět dvěma oblastmi, které jsou zahlceny tzv. kosmickým smetím – nefunkčními kusy družic a raket, které mohou sondu ohrozit,“ upozornil Petr Heinzel ze slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

První nebezpečnou oblastí je geostacionární orbita ve výšce přibližně 36 tisíc km, druhou představuje nízká orbita ve vzdálenosti pod 500 kilometrů. Díky velkému úsilí operačního týmu mise, který vyhodnocuje možné dráhy, je šance na kolizi poměrně nízká. Sonda ale přesto bude připravena, aby v případě možného střetu udělala nezbytné korekce své dráhy.

Průlet sondy Solar Orbiter kolem Země je jedním z podstatných milníků celé mise. Po vypuštění loni v únoru procházela fází uvedení do provozu, během níž výzkumníci úspěšně aktivovali a otestovali všechny vědecké přístroje.

Od července 2020 do současnosti absolvovala tzv. letovou fázi. Během ní obě skupiny přístrojů pro blízké i vzdálené pozorování prováděly nezbytné kalibrace měření a první vědecká pozorování.

Na čtyřech z deseti přístrojů se podílely ústavy Akademie věd ČR. Ačkoli mise ještě není zdaleka v plně vědeckém módu, z výsledků jejího měření vzniklo již více než 50 odborných článků, které budou v prosinci publikovány ve speciálním čísle vědeckého časopisu Astronomy & Astrophysics.

Tuzemští vědci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR publikovali první výsledky z vlnového analyzátoru TDS, který je součástí vlnového přístroje Radio and Plasma Waves (RPW) a na jehož vývoji se sami podíleli.

„Přístroj byl od loňského jara v provozu téměř nepřetržitě a provedl řadu detailních měření elektromagnetických vln slunečního původu,“ poznamenal vedoucí oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR Ondřej Santolík.

Průlet sondy nabídne podle Santolíkových kolegů Jana Součka a Davida Píši ze stejného oddělení  AV ČR i unikátní možnost pozorovat procesy v zemské magnetosféře. Ty zahrnují nejen pronikání částic pocházejících ze slunečního větru do zemské magnetosféry, ale také únik atomů z atmosféry do okolního kosmu.

K analýze slunečního větru slouží další české zařízení na sondě, analyzátor SWA (Solar Wind Analyzer), jak pro Novinky připomněl Lubomír Přech z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MFF UK) v Praze. Na vývoji tohoto aparátu se podíleli právě odborníci z MFF UK.

Vědci navíc nedávno zveřejnili záběry, které ukazují záblesky planety Venuše ozářené Sluncem. Snímky pořídila v srpnu právě kosmická sonda Solar Orbiter, a to při svém druhém průletu kolem naší sousední planety.

Natočil to konkrétně aparát Solar Orbiter Heliospheric Imager (SoloHI) krátce předtím, než vesmírná loď uskutečnila 9. srpna svůj druhý průlet kolem Venuše, při kterém byla nejblíže zhruba 7995 kilometrů od povrchu planety.

V letech 2022 až 2030 je naplánováno dalších šest průletů okolo Venuše. Postupně se sonda ke Slunci dostane až na 42 milionů kilometrů – blíže, než obíhá Merkur.

Solar Orbiter️ je společnou misí Evropské kosmické agentury (ESA), která ji vede, a amerického úřadu NASA. Loňské první snímky od ní např. odhalily poblíž povrchu naší hvězdy všudypřítomné miniaturní erupce, jimž vědci podílející se na misi začali říkat „táborové ohně“.

Cílem 1800 kg vážící sondy s možným rozpětím solárních panelů až 18 metrů je komplexní studium naší hvězdy a její vnitřní heliosféry z bezprostřední vzdálenosti, a tedy s vysokým rozlišením.

Ke Slunci míří i americké zařízení Parker Solar Probe. Tato sonda se cestou zaměřila rovněž na Venuši a zachytila tam rádiové signály, které svědčí o tom, že je už tak záhadná atmosféra zemského vesmírného souseda jiná, než bývala.