Sonda schválně narazila do planetky, vyvržené částice teď míří k Zemi

Cílem mise DART bylo připravit se na odvrácení možné civilizační hrozby, kterou by mohla představovat podobná planetka mířící k Zemi. Binární systém Dimorphos a Didymos pro naši planetu hrozbu nepředstavoval, příslušná zkouška měla ale změnit dráhu prvního jmenovaného tělesa.

Po nárazu sondy do Dimorphosu oznámili tehdy Američané, že se tento test „planetární obrany“, který měl za úkol změnit dráhu tělesa, vydařil. Střet změnil dobu i trasu jeho oběhu kolem planetky Didymos - zkrátil ji o 32 minut.

„Bylo by ohromným úspěchem, kdyby se podařilo zkrátit dobu oběhu o 10 minut. Podařilo se to ale o 32. Jde o zlomový moment pro planetární obranu i celé lidstvo,“ radoval se v roce 2022 ředitel amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson.

V budoucnu by podobný „úder“ mohl vychýlit dráhu nějakého pro Zemi potenciálně nebezpečného asteroidu.

Vědci působící v Itálii pod vedením Španěla Eloye Peñi-Asensia nyní v rámci modelování situace zjistili, že materiál (malé meteoroidy) vyvržený při nárazu by mohl do několika let dosáhnout Marsu a také Země.

V případě naší planety může být kontakt pozorovatelný, když částice vstoupí do atmosféry, kde shoří. Podle vědců jsou nicméně tyto částice příliš malé, aby mohly představovat riziko.

Tento nový výzkum byl v září zveřejněn v odborném časopise The Planetary Science Journal.

Letos v říjnu pak ESA k systému Dimorphos a Didymos, vzdálenému asi 11 milionů kilometrů od Země, vyslala sondu Hera, která bude od konce roku 2026 zkoumat mj. i místo dopadu.

České instituce a firmy se podílejí na návrhu, realizaci a provozu této evropské mise. Ta je součástí prvního testu planetární obrany a vyhodnotí následky srážky půltunové americké sondy DART se 170metrovou planetkou Dimorphos, která obíhá kolem větší, 800metrové planetky Didymos.