Článek
Země i Venuše disponují ionosférou, elektricky nabitou vrstvou plynu ve vrchní části atmosféry. Ta je přírodním zdrojem nízkofrekvenčních rádiových vln, jež zachytila sonda Parker Solar Probe. Konkrétně její zařízení FIELDS. „Ze zásilky nových dat z Venuše jsem byl nadšený. Na Venuši se teď můžeme podívat jen prostřednictvím těchto malých záblesků (dat),“ řekl CNN autor studie uveřejněné v odborném magazínu Geophysical Research Letters Glyn Collinson z NASA.
Získaná data v porovnání s údaji získanými sondami Pioneer v roce 1992 a Galileo mezi roky 1995 až 2005 prokázala, že se ionosféra Venuše zásadně mění v závislosti na sluneční aktivitě, konkrétně jeho cyklu.
Moskva opět zaostřuje na Venuši
Data zaslaná na Zemi Parkerovou sluneční sondou by mohla pomoci zodpovědět zásadní otázku – jak to, že se Venuše od Země tak zásadně liší, když je svou velikostí a vzdáleností od Slunce naší planetě tolik podobná. Přezdívá se jí dokonce zemské dvojče.
Obě planety se podle zjištění astrofyziků vyvíjely podobně. Na Venuši se ale kdysi cosi přihodilo a zasáhlo to do jejího vývoje natolik, že planeta na rozdíl od Země nezískala magnetické pole. To je přitom pro podmínky na povrchu zásadní.
Život na Venuši? NASA zvažuje vlastní misi
Přestože je Venuše blízko, víme toho o ní dosud relativně málo. Je to způsobeno nehostinnými podmínkami na povrchu. Teplota tam kolísá mezi -45 až 500 stupni Celsia. Sonda, která se tam odváží, tak vydrží maximálně několik hodin. Pokud ale chce věda vysvětlit, proč jsou některé planety ve vesmíru potenciálně obyvatelné a jiné nikoliv, musí hledat odpovědi právě na nehostinných místech vesmíru, jako je Venuše.