Článek
„Zjistili jsme, že Mars je seismicky aktivní planetou,“ oznámil před pár dny hlavní vědec mise InSight Bruce Banerdt z pasadenské Jet Propulsion Laboratory, která spadá pod NASA.
O tom, že sonda zaznamenala otřesy, informovali výzkumníci poprvé loni zjara. Následné studie ukázaly, že během prvních deseti měsíců činnosti sondy od listopadu 2018 do září 2019 bylo zaznamenáno 174 případů seismické aktivity Marsu. Teď už jich je přes 450.
Americká sonda přistála na rudé planetě
Ze zmíněných 174 případů převažovala slabší zemětřesení s malou magnitudou a ohniskem v malé hloubce, jež se šířila kůrou rudé planety. Zbylých 24 byla silnější marsotřesení z větší hloubky.
Planeta se ochlazuje
I ty nejsilnější otřesy ale byly ve srovnání s pozemskými relativně slabé, jejich síla byla tři až čtyři stupně na Richterově stupnici. Budovy na Zemi poškodí až zemětřesení s magnitudou 5,5. Banerdt potvrdil, že ve všech případech byla příčinnou vlastní seismická aktivita planety, žádné nebylo způsobeno dopady meteoritů na povrch Marsu.
Podle něj se toho pod povrchem rudé planety děje opravdu hodně. „Dění je zřejmě blíž tomu druhu seismické aktivity, jakou byste očekávali, že najdete u hranic tektonických desek a v oblastech deformací,“ podotkl.
Americká mise na Mars bude pátrat po mikrobech. Využije speciální laser
V červenci by měla odstartovat druhá evropská mise na Mars. Cílem je najít život
Mars přitom na rozdíl od Země nemá deskovou tektoniku, kdy zemětřesení vzniká při posouvání tektonických desek. Příčinou obou typů otřesů na Marsu je podle vědců dlouhodobé trvalé ochlazování planety, která se zformovala před 4,5 miliardami let. Jak se ochlazuje, tak se smršťuje a křehké vnější vrstvy praskají.
V některých místech je napětí větší. Jednou ze seismicky nejaktivnějších oblastí je zlom Cerberus Fossae, který leží asi 1600 km východně od místa přistání sondy na planině Elysium. Dvě nejsilnější zemětřesení měla ohnisko právě v Cerberus Fossae, kde jsou zlomy, vulkanické proudy i kanály odvádějící vodu staré dva až deset milionů let, a jsou tedy zřejmě mladší než impaktní krátery.
„Je možné, že se tam v hloubce ochlazuje magma,“ sdělila Sue Smrekarová, zástupkyně hlavního analytika mise. Ochlazování podle ní může vést ke smršťování magmatické komory, jež vyvolává deformaci kůry. Ale zatím je to jen hypotéza.
Změří teplotu do tří metrů |
---|
Cílem InSight je prozkoumat dění pod povrchem Marsu. |
Její samopenetrační sonda pronikne do hloubky až tří metrů a na každých deseti cm změří teplotu, aby odhalila tepelné toky pod povrchem. |
Kromě toho je InSight vybavena mimořádně citlivým seismometrem se šesti senzory. |
Obě zařízení umožní vědcům vytvořit detailní trojrozměrnou mapu nitra Marsu. |
Radiové signály, které sonda vysílá, zase umožňují zjistit, jak moc kmitá osa planety, což by mělo pomoci odhalit hustotu jádra. |