Start sondy JUICE k Jupiteru byl na poslední chvíli odložen

Vzlet rakety Ariane 5 se sondou JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) byl kvůli počasí na kosmodromu v Jižní Americe - konkrétně kvůli přílišnému riziku výskytu blesků - krátce před startem odložen, a to o takřka přesně 24 hodin. Další pokus tak může nastat již v pátek ve 14:14 SELČ.

Nosná raketa s šestitunovým nákladem - 2,4tunovou sondou a 3,6 tunami paliva - měla odstartovat ve čtvrtek ve 14:15 SELČ. Start se může opakovat v následujících 14 dnech. Další příležitost se pak naskytne až v srpnu.

Na celém projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) se podíleli i čeští odborníci. Zapojení tuzemských firem podrobně popisuje i nedávná tisková zpráva ministerstva školství.

Cílem mise je prozkoumat planetární soustavu Jupiteru a ledové měsíce planety. Europa, Callisto a obrovský Ganymedes podle vědců pod ledovou krustou skrývají oceány, které by potenciálně mohly být místem pro vznik života.

Sonda JUICE je vybavena deseti přístroji včetně optických kamer, spektrometrů či čidel elektrického a magnetického pole.

Sonda se má od nosné rakety oddělit půl hodiny po startu. Následně se rozvinou obří solární panely o rozloze 85 metrů čtverečních, které zajišťují napájení vědeckých přístrojů a služebních systémů.

JUICE v prvních fázích své cesty několikrát obletí Zemi, Měsíc a Venuši, které využije ke gravitačnímu manévru. Ten jí poskytne rychlost potřebnou k dosažení Jupiteru. V okolí naší planety se bude pohybovat až do roku 2029.

Očekává se, že v letech 2031 až 2034 začne plnit hlavní cíl své mise, tedy průzkum Jupiterovy soustavy a jeho tří měsíců, kolem kterých proletí až 35krát.

V roce 2035 se pak „uvelebí“ na orbitě Ganymeda, největšího měsíce Sluneční soustavy. Dopadem na jeho povrch svou misi zakončí.

Na palubě sondy je deset přístrojů, jejichž úkolem je prozkoumat vše od Jupiteru a jeho okolí po oceány uvězněné hluboko pod povrchem měsíců. Sonda bude se Zemí komunikovat pomocí antény o průměru 2,5 metru.

Vědci ESA uvedli, že cílem mise není najít na ledových měsících život. Sonda se bude snažit zjistit, zda na nich život mohl nebo může existovat. Bližší zkoumání by pak lidstvo čekalo v závislosti na výsledcích mise v následujících dekádách.

„Týden po startu nás čeká intenzivní práce spojená s řízeným vyklápěním měřicích antén. Během letu k Jupiteru pak plánujeme pomocí našeho přístroje detekovat dopady kosmického prachu na sondu, a tak přispět k výzkumu jeho výskytu, především v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem,“ poznamenal v tiskové zprávě Ondřej Santolík, vedoucí českého výzkumného týmu z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Ústav pracoval na zařízení pro výzkum radiových a plazmových vln v prostředí Jupiteru. „Z předchozích měření sondy Galileo víme, že měsíc Ganymedes má své vlastní magnetické pole, ve kterém se šíří elektromagnetické vlny na slyšitelných kmitočtech. O nich a o podobných jevech v magnetosféře Jupiteru zatím mnoho nevíme, ač by mohly být velmi důležité pro úroveň radiace v okolí planety,“ dodal Santolík.

Do přípravy mise se zapojili také vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky AV ČR, kteří pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku sondy. Na projektu se podíleli i vědci z Astronomického ústavu AV ČR, kteří sestrojili prototyp speciálního napájejícího zdroje.

Akademie věd nabídla komentovaný živý přenos ze startu sondy ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy. Ovšem 13. dubna nakonec mise neodstartovala.

ESA na projektu první evropské sondy, která prozkoumá Jupiter, pracuje už od začátku minulého desetiletí. Mise vyšla na zhruba 1,6 miliardy eur (37,6 miliardy korun). Na vývoji a testování sondy a zařízení se podle ESA podílelo přes 2000 lidí z 23 zemí.