Sonda Juice je připravena na cestu k Jupiteru. Podíleli se na ní Češi

Sonda se prozatím nachází v laboratoři výrobce Airbus v jihofrancouzském Toulouse, ale už za několik dní, na začátku února, se vydá na cestu k evropskému kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Do vesmíru má podle plánu ESA odstartovat letos v dubnu.

Vědci a technici v Toulouse představili novinářům minulý pátek šestitunové kosmické plavidlo s desítkou přístrojů, anténou o průměru 2,5 metru pro komunikaci se Zemí a solárními panely o rozloze 85 metrů čtverečních, které lodi poskytnou energii.

Na sondě je také umístěna pamětní destička na počest italského astronoma Galilea Galileiho, který v roce 1610 jako první zaznamenal čtyři největší Jupiterovy měsíce.

Vulkanický měsíc Io a jeho ledoví sourozenci Europa, Ganymedes a Callisto byly „prvními měsíci objevenými mimo naši planetu“, připomněl Cyril Cavel, vedoucí projektu Juice.

Pokud se sonda v dubnu úspěšně dostane na nosné raketě Ariane 5 do vesmíru, bude se jednat o první evropskou misi, která se vydá na průzkum vzdálenějších planet, než je Mars.

Jupiter od Země dělí více než 600 milionů kilometrů a očekává se, že Juice k němu doletí v červenci 2031. Sonda nejprve na své cestě využije gravitace Země a pak i Venuše.

„Je to jako katapult, který dodá hybnost potřebnou k dosažení Jupiteru,“ vysvětlil Nicolas Altobelli, vědecký pracovník projektu Juice při ESA. Kritickou částí mise bude podle Cavela ustálení sondy na oběžné dráze Jupiteru. Při tomto manévru podle něj bude odkázána sama na sebe.

„Budeme ji sledovat ze Země, aniž bychom mohli zasáhnout - pokud se to nepodaří, mise je ztracena,“ řekl Cavel.

Z oběžné dráhy plynného obra sonda provede 35 průletů nad Europou, Ganymedem a Callisto. Řada přístrojů od kamer po spektrometry přitom prozkoumá oceány pod ledovým povrchem měsíců, aby zjistila, zda v nich mohl existovat, nebo dokonce v současnosti existuje život.

Prostředí by podle vědců mohlo být domovem bakterií a jednobuněčných organismů. Poté vstoupí na orbitu Ganymeda, největšího ze zmíněných měsíců, a nakonec dopadne na jeho povrch.

Do přípravy mise Juice se mimo jiné zapojili vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, kteří pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku, který sonda využije.

Podíleli se také vědci z Astronomického ústavu AV ČR, kteří sestrojili prototyp speciálního napájejícího zdroje, nebo odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Ti pracovali na zařízení pro výzkum rádiových a plazmových vln v prostředí Jupiteru.