Článek
Astronomové mají ze snímku podle deníku Daily Mail nefalšovanou radost, protože žádný obdobný nebyl k dispozici. Navíc vlevo nad jasnými prstenci je malá tečka. To je Země ve vzdálenosti přesahující miliardu kilometrů.
Kdysi ovšem musel být pohled na Saturn ještě impozantnější. Podle astronoma Robina Canupa z coloradského Jihozápadního výzkumného institutu, byly prstence dokonce desetkrát až stokrát větší, než jsou dnes, ale postupně se z nich zformovaly početné Saturnovy měsíce (62).
| Kde se vzaly prstence Saturnu |
|---|
| Podle teorie jsou prstence pozůstatkem velkého měsíce, který Saturn obíhal před 4,5 miliardy let. Vědci věří, že měsíc zničily vodíkové vrstvy kolem Saturnu, které po destrukci zmizely a zůstaly majestátní prstence tvořené rozprášenou hmotou satelitu. |
Snímek je tak jedinečný mimo jiné i proto, že od Slunce odvrácenou stranu Saturnu přisvětluje světlo odražené z jeho prstenců. Zvláštní světlo pomohlo vědcům odhalit i nové prstence, přestože prostým okem nejsou při tomto zvětšení viditelné. Dobře viditelný je však nedávno zaznamenaný prstenec E, který vznikl činností ledových gejzírů na měsíci Enceladu - jde o vnější mlžný prstenec.
Sonda Cassini-Huygens, vyslaná v roce 1997, patří k největším vesmírným průzkumníkům vesmíru, jaké lidstvo postavilo - má hmotnost téměř šest tun. Na Zemi už poslala desetitisíce snímků planet Jupiter a Saturn. Díky ní si astronomové rozšířili poznatky o těchto obřích planetách. V roce 2004 se od ní oddělila dceřiná sonda Huygens, která pak přistála na povrchu Saturnova měsíce Titan.
V roce 2006 například sledovala obří bouři na Saturnu, která měla v průměru 8000 kilometrů a výšku 70 kilometrů, a její větry vanuly rychlostí 563 km/h. Na kontě má i dorovnání počtu Saturnových měsíců o sedm. Jen u Jupitera pak sonda pořídila 26 000 snímků, které posloužily k poodhalení atmosférických podmínek na největší planetě soustavy.
Cassini má ukončit svou činnost až v roce 2017 sebevražednou misí - zřítit se na Saturn a poslat o tom zprávu.