Sonda BepiColombo poslala své první fotky Merkuru. Zachytila i kráter Bedřicha Smetany

S ohledem na malou vzdálenost od Slunce a jeho obrovskou gravitační sílu je cesta na oběžnou dráhu Merkuru složitá a sonda jí dosáhne až v roce 2025.

„V sobotu 2. října v 1:34 SELČ proletěla sonda BepiColombo ve vzdálenosti pouhých 199 km od povrchu Merkuru. Tímto průletem byl proveden gravitační manévr, jenž upravil rychlost sondy o 2,1 km/s vůči Slunci (z původních cca 54 km/s),“ popsal tuzemský specialista na pilotovanou i nepilotovanou kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

První zveřejněná fotografie ze sobotního průletu sondy BepiColombo okolo Merkuru pochází z okamžiku zhruba 10 minut (1:44 SELČ) po největším přiblížení k povrchu Merkuru (199 km), přičemž podle Václavíka byla pořízena ze vzdálenosti 2418 kilometrů.

Podle ESA je na fotografiích zachycena severní polokoule nejmenší planety Sluneční soustavy (Pluto bylo v roce 2006 překlasifikováno na tzv. trpasličí planetu – pozn. red.).

Jsou vidět pro Merkur charakteristické kulaté prohlubně včetně 166 kilometrů širokého Lermotovova kráteru. Jeden ze snímků zachytil kráter pojmenovaný po českém hudebním skladateli Bedřichu Smetanovi, jak je vidět na příspěvku z Twitteru.

Celkem ESA zveřejnila čtyři snímky, které byly pořízeny přesně v časech 1:40:27 až 01:44:57 SELČ ve vzdálenosti 1183 km, 1410 km, 2418 km a 2687 km od povrchu Merkuru.

„Aktuální průlet byl z hlediska vesmírného plavidla bezchybný a je neuvěřitelné konečně spatřit naši cílovou planetu,“ konstatovala Elsa Montagnonová z řídícího střediska mise.

Sonda bude zkoumat řadu aspektů Merkuru, od jeho povrchu po jádro planety, které je podle vědců zřejmě tekuté, podobně jako má Země. Obě planety proto mají jako jediné ve sluneční soustavě magnetické pole.

Odborníci by nicméně očekávali, že jádro Merkuru bude vzhledem k velikosti planety již vystydlé a ztvrdlé – chtějí proto zjistit, jak je možné, že tomu tak není.

BepiColombo obletí Merkur na své cestě ještě pětkrát, jednou již přitom sonda proletěla kolem Země a dvakrát kolem Venuše. Při každém přiblížení k planetě plavidlo ztratí část své rychlosti a upraví dráhu letu. Cílové orbity Merkuru má podle plánu dosáhnout v prosinci 2025, ze Země přitom odstartovala v roce 2018.

Název mise ESA a JAXA je odvozen od jména italského vědce Giuseppe „Bepiho“ Colomba, který pomáhal s návrhem cesty k Merkuru s využitím gravitačního pole dalších planet. Pomocí této metody se k Merkuru dostala v roce 1974 jako první sonda Mariner 10 americké agentury NASA. Ta okolo Merkuru třikrát proletěla a pořídila jeho první fotky ze vzdálenosti jen několika stovek kilometrů.

Přímo oběžné dráhy Merkuru doteď dosáhla pouze jedna sonda, a to americký aparát MESSENGER, který obíhal Merkur od roku 2011 do roku 2015.