Šok plošných přijímaček přichází

V minulosti totiž mnohé školy braly i slabší žáky, kteří se ani nedostali k maturitě. To by mělo síto v podobě plošných přijímaček změnit. Tak si to aspoň představuje ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

„Je tady skupina škol, ne úplně kvalitních, které nejenže nedělají žádné ověřování znalostí u vstupu, ale vybírají i žáky s velmi nekvalitním prospěchem, typu čtyřkařů, na gymnázia nebo střední odborné školy. Drží je tam a ve třetím ročníku jim řeknou, že jejich síly nestačí na maturitu. Tito studenti pak končí bez vzdělání,“ řekla Právu.

Například před čtyřmi lety přijaly střední školy s maturitními čtyřletými obory (gymnázia, lycea i odborné školy) celkem 59 758 žáků, ale do čtvrtých ročníků se jich dostalo jen 52 768, to znamená o sedm tisíc méně.

Ředitelka Gymnázia Nad Štolou v Praze Renata Schejbalová, která je i šéfkou Asociace ředitelů gymnázií, státním přijímačkám fandí.

„Vím, že některé školy přijímají bez zkoušek na maturitní obory, ale být by tam měly, protože výstupy u maturity jsou takové, jaké jsou,“ řekla Právu s odkazem na fakt, že u maturit pravidelně propadá osm až deset procent studentů.

Před zavedením státních maturit bylo propadlíků v řádu jednotek procent. „I některá gymnázia přijímala bez zkoušek. Podle mě nějaké zkoušky být musí, jestli chceme zachovat nějakou kvalitu,“ dodala.

Ale Schejbalová má i pochybnosti, jestli státní testy dokážou zcela zamezit přijímání žáků, kteří nemají předpoklady k maturitě dospět. Soudí však, že deváťáci budou usilovnější. Často totiž už po pololetním vysvědčení věděli, že mají místo na střední škole jisté, a nemuseli se už snažit. „Teď se budou učit alespoň do dubna. Budou připravenější,“ uzavřela.

Povinné státní přijímačky nemohou řešit všechny problémy se slabšími žáky, upozorňují jiní ředitelé. U testů z matematiky a češtiny nebude totiž přesně stanovena laťka, kterou budou muset uchazeči o studium maturitních oborů překonat.

Školy pouze budou muset zveřejnit, na kolik procent zvládl test žák, který získal nejnižší počet bodů a byl přijat. Testy mají brát školy v potaz ze 60 procent, ostatních 40 procent přijímacího řízení bude v režii školy.

„Školám státní přijímačky v ničem nepomohou. Není tam ani nastaveno minimum pro přijetí, takže ani původní záměr přijímaček, že má jediný test vytřídit zrno od plev, což je hrůza, vůbec nesplní,“ řekl Právu ředitel Waldorfského lycea v Praze Ivan Smolka.

„Když mají školy málo uchazečů, stejně vezmou všechny a nezáleží na výsledcích v testu. Celé to vede k centralizaci, ale je to jen zbytečná a drahá hračka,“ dodal. Povinné přijímačky kritizoval vždy a dnes jen uvažuje, jak změní jejich dosavadní výběrové řízení. Škola o uchazeče nouzi nemá a u státních maturit patří její absolventi mezi premianty. Nicméně výběr studentů prý neodpovídá požadavkům státních testů.

„Budeme to muset nějak překousnout. Určitě ale budou případy, kdy kvůli státním přijímačkám přijmeme studenta, kterému nebude studium u nás vyhovovat,“ řekl.

Například státní testy zkoumají znalosti větného rozboru, ale škola na nich nebazíruje. „U nás se proto bude nově psát školní sloh, kde chceme zjistit, jestli umí uchazeč dát dohromady souvislý text, zda tam nebude samá hrubka. Nepožadujeme, jestli umí zaškrtávat slovní druhy v testu,“ uvedl.

Dalším kritériem pro přijetí budou i nadále osobní pohovory, které mají ve škole velký význam. „Když v pohovorech nesplní limit, tak je úplně jedno, jestli bude v jednotných testech výborný,“ zdůraznil Smolka.

Obává se jen, že někteří rodiče neúspěšných uchazečů si budou stěžovat, jakmile škola zveřejní výsledek z testu nejslabšího uchazeče, který byl přijat: „Pokud jeho dítě získá v testech víc bodů než ten nejslabší, tak může napadnout naši část přijímaček, že není objektivní.“

První termín státních přijímaček je pro čtyřleté a nástavbové obory stanoven na 12. dubna, druhý na 19. dubna. Uchazečů o studium šestiletých a osmiletých gymnázií se týkají termíny 18. a 20. dubna.