Sociálně vyloučení dostali novou šanci

Jeho pilotní program je už od loňského března realizován na Jesenicku, Hranicku, Šternbersku a Moravskoberounsku. Ti, pro které je určen, prošli krátkodobým zaměstnáním, získali pracovní návyky, praxi a reference nebo se naučili, jak hospodařit, vyhnout se dluhové pasti či vyřešit nevyhovující bydlení.

Projekt společně realizují Úřad vlády ČR a Krajská pobočka Úřadu práce ČR (ÚP ČR) v Olomouci. Podílejí se na něm mj. i sociální pracovníci z neziskových organizací, jako jsou například Člověk v tísni či Ecce Homo Šternberk.

Program má celkem pět fází, během kterých účastníci nejdříve sbírají zkušenosti ve státní či veřejné sféře, aby následně mohli uspět i ve sféře komerční. Každý z klientů projde třemi způsoby zaměstnání. Ty se liší délkou a typem. Celý proces trvá až 21 měsíců.

„Cílem je připravit klienty tak, aby je zaměstnavatelé přijali v páté fázi natrvalo a bez finanční motivace ze strany ÚP ČR,“ uvedl ředitel Krajské pobočky ÚP ČR v Olomouci Jiří Šabata.

Do projektu dosud vstoupilo 57 lidí. Celkem 53 z nich pak získalo krátkodobý pracovní poměr na dobu určitou. „Trochu problematický byl přechod na pracovní místa u běžných zaměstnavatelů. Ukázalo se, že účastníci by raději setrvali na veřejně prospěšných pracích, protože se už adaptovali na konkrétní druh činnosti, prostředí i kolektiv. A mají obavy z nové práce a nejistých podmínek u nového zaměstnavatele,“ konstatoval Martin Navrátil.

Přesto se už ÚP ČR podařilo umístit na vyhrazená společensky účelná pracovní místa 23 osob. Pro minimálně 15 dalších úřad vhodné pracovní místo intenzívně hledá. Zbývající klienti buď chtějí setrvat v zaměstnání v rámci veřejně prospěšných prací, což je možné až na rok, nebo usilují o jiné řešení.

Účastníci programu jsou většinou příjemci dávek hmotné nouze. „Mají za sebou dlouhodobou nebo často se opakující nezaměstnanost a zkušenosti s nelegální prací, ale neumí žádat o zaměstnání na legálním trhu práce tak, aby je skutečně mohli získat. Zažili mnoho neúspěchů, často jsou zadlužení, bydlí v nevyhovujících podmínkách,“ upozorňuje poradkyně z kontaktního pracoviště ÚP ČR v Olomouci Jana Čuhlová.

Mezi nejčastější problémy, které pomáhali sociální pracovníci klientům řešit, bylo dluhové poradenství a řešení podstandardního bydlení (ubytovny, holobyty). Spolupodíleli se také na výběru účastníků programu, připravovali je na přijímací pohovory a řešili s nimi případné problémy u zaměstnavatelů. Z velké části se také podílejí na vyhledávání vhodných zaměstnavatelů pro tyto klienty.

„Podle dosavadních zjištění má program na některé z účastníků obdobné účinky jako terapie. Jak sami říkají, přivedl je k poznání, že zaměstnání jim umožní vyřešit některý z jejich zásadních problémů,“ konstatovala mluvčí ÚP ČR Kateřina Beránková.