Hlavní obsah

Socialističtí vědci trumfli kapitalistickou limonádu. Před 50 lety vznikla Kofola

Receptura vznikla před 50 lety na přímou objednávku nejvyššího československého vedení. Přísně tajné složení zná dnes jen pět lidí. Během divokých 90. let minulého století zmizela střežená formule za oceánem. Zpátky se ji podařilo získat za mnohamilionovou částku v dolarech. Jeden z nejvýznamnějších československých objevů. Kofola.

Článek

Původně se tahle limonáda, jejímž úkolem bylo nahradit v myslích a hrdlech pracujícího lidu jiné, světoznámé kolové nápoje, měla jmenovat Kofokola. „To ale bylo příliš dlouhé a navíc vznikly potíže s registrací,“ vzpomíná její spoluautor Jaroslav Knap.

Zadání: jen z domácích surovin

Základ Kofoly, sirup Kofo, vytvořil tým z Výzkumného ústavu přírodních léčiv v Praze pod vedením Zdeňka Blažka. Zadání znělo: připravte kolový nápoj z domácích surovin, nejvýš ze surovin dostupných ve spřátelených zemích. „Docent Blažek na úkolu pracoval už několik let předtím a nakonec se mu povedlo vytvořit bylinný extrakt z natě, kořenů a listů několika rostlinných druhů a s přídavkem kofeinu,“ vzpomíná Jaroslav Knap. Extrakt byl zapracován do malinového sirupu a přidávala se do něj další podstatná složka, karamelový sirup.

Knap se k projektu dostal ve chvíli, kdy bylo třeba převést dosud jen laboratorní úspěchy do poloprovozu a nakonec do výroby. „Když jsem viděl, jak se karamelový sirup vaří v laboratoři na obyčejném plotýnkovém vařiči sedm hodin ve smaltovaném hrnci, vůbec jsem nevěděl, jak mám určit nějaké jeho organoleptické vlastnosti,“ vzpomíná dnes 81 letý odborník. Snahu dostat produkt do hromadné výroby s odstupem času označuje za „zoufalý pokus“.

Novinka z továrny z dob monarchie

Ten přesto vyšel. Povedlo se to právě před 50 lety, v roce 1960, kdy první náklaďáky s přepravkami plnými Kofoly opustily brány bývalé Zátkovy sodovkárny v pražských Holešovicích. Novinka si rychle získávala oblibu, potíže ve výrobě ale neustávaly.

Do lahví se limonáda plnila na zařízení pocházejícím ještě z dob monarchie. „Obtížně se dosahovalo vyváženosti a sycení – limonáda pěnila, rostlinné materiály nebyly pro tuto výrobu typické,“ vysvětluje Jaroslav Knap.

Odborné konference i oslavné ódy

Svého zlatého období se Kofola dočkala v sedmdesátých letech, když po obrovském úspěchu na potravinářské výstavě Ex Plzeň dosáhla její popularita absolutního vrcholu. Byly organizovány konference odborníků, slovo Kofola se objevovalo v názvech mnoha akcí, objevily se dokonce i hudební skladby opěvující Kofolu.

Jak se ze sirupu stala limonáda

Na 1. československém sjezdu lékárníků v Karlových Varech se Zdeněk Blažek seznámil s mladým Jaroslavem Knapem, čerstvým absolventem farmacie, který pracoval v opavském farmaceutickém závodě Galena n. p., jako technolog. Blažek zasvětil Knapa do nápojářské problematiky a v roce 1960 se Jaroslavu Knapovi podařilo přetavit Blažkovu recepturu do skutečného výrobního procesu.

Velkovýroba potravinářského produktu ve farmaceutickém oboru, která vedla k vnitrooborové kritice, byla pouze jedním z důvodů, proč na přelomu osmdesátých a devadesátých let nastala určitá stagnace produkce sirupu Kofo, a tím pádem i nápoje Kofola. Ke konci devadesátých let se však Kofola odrazila ode dna a její vrchol přišel v červenci roku 2002, kdy ochranné známky Kofola a Kofo i recepturu na výrobu tohoto bezkonkurenčního sirupu a nápoje zakoupila firma Santa nápoje. Již v listopadu 2002 se přejmenovala na Kofolu a nese tak název jedné ze svých vlajkových lodí.

Související témata:

Výběr článků

Načítám