Článek
„Vyšli jsme z tvrdých dat, která jednoznačně ukazují, že ve srovnání s ostatními zeměmi je u nás podíl odkladů enormní. A není to vina rodičů, umožňuje to systém a oni se v něm naučili pracovat. Někteří se rozhodli pro odklad například proto, že chtěli počkat na vybranou paní učitelku, kvůli mladším kamarádům dětí, sourozencům a tak dále. Snažíme se ten systém narovnat,“ řekla Novinkám k návrhu jedna z předkladatelek, poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).
Připomněla, že podíl odkladů je u nás nejvyšší v Evropě.
Novela chce jejich počet snížit tím, že je zkomplikuje. Dětem je totiž nově bude moci doporučit pouze specializovaní lékaři, například neurologové, ortopedi či kliničtí psychologové. Rodičům už tak nebude stačit doporučení od dětského lékaře jako dosud.
Zůstává zároveň povinnost připojit k lékařskému doporučení ještě výsledky vyšetření z pedagogicko-psychologické poradny či jiného školského poradenského zařízení.
U dětí, které odklad na základě posouzení specializovaného lékaře získají, pak novela ukládá povinnost vzdělávání podle individuálního plánu, který jim zajistí systematickou podporu. Návrh zároveň počítá s dalšími pomocnými opatřeními, například zrušením známkování v prvních dvou ročnících základní školy a zavedením asistentů pedagoga v prvních třídách.
Snahu snížit počet sedmiletých prvňáků vítají také odborníci. „Dívám se na to veskrze pozitivně, když se podíváme na okolní státy, tak víme, že to jde i bez odkladů,“ uvedl ředitel Pedagogicko-psychologické poradny Brno Libor Mikulášek.
„V současnosti se ve třídě často setkávají děti pětileté s předčasným nástupem a děti sedmileté, které už jsou vyspělejší a větší. To není úplně dobré, dva roky jsou pro ně vlastně v té době třetina života a rozdíly se v mladším věku mnohem více projeví,“ vysvětlil.
Příprava začíná v mateřinkách
Mikulášek však apeloval na potřebu s dětmi více pracovat. „Je nutné, aby se už v mateřských školách děti na školu připravovaly a abychom zároveň už tam vytipovávali ty, které mohou mít ve škole problém,“ dodal. Za úvahu by podle něj stálo také snížení počtu dětí v první třídě.
„Tím, že děti budou přicházet do školy se svými vrstevníky, tak také o rok dříve ze školy vyjdou a nastoupí do pracovního procesu či případně přestoupí na vyšší stupně vzdělávání,“ upozornil na další výhodu poslanec a jeden z navrhovatelů Jan Berki (STAN).
Novela má za sebou druhé čtení a čeká na projednání ve školském výboru, pak by se měla posunout do třetího čtení ve Sněmovně. Dobrou zprávou je, že na úpravě odkladů se – na rozdíl od větší školské novely, která upravuje např. financování nepedagogické práce – shodují zástupci všech sněmovních stran.
„Na odkladech je určitě shoda, za hnutí ANO to podporujeme,“ řekla Novinkám poslankyně Jana Berkovcová (ANO). Navzdory tomu však panují obavy, že novela bude ve Sněmovně odsunována a nestihne se v tomto volební období schválit. Na třetí čtení totiž čekají i jiné zákony.
„Ale snad ještě v dubnu nebo na začátku května bychom to mohli schválit,“ doufá Berki. „Když se dostane na program, tak projde hladce,“ souhlasí Berkovcová. Pokud by se o novele do sněmovních voleb nehlasovalo, jsou podle ní poslanci odhodlaní ji schválit i v příštím období.
Zákon by mohl nabýt účinnosti již letos v září s tím, že jednotlivé úpravy by nabíhaly postupně v průběhu dalších tří let.
