Hlavní obsah

Snížení odvodů pracujícím důchodcům by se státu vyplatilo

Snížení daní či sociálních odvodů pracujícím důchodcům by se mohlo podle výsledků nové studie o zaměstnávání v důchodovém věku státu vyplatit. Kdyby díky větší motivaci začala pracovat větší část zdravých penzistů do sedmdesátky, zlepšili by si svou finanční situaci a zvedly by se příjmy rozpočtu.

Foto: Profimedia.cz

Stát by měl pracující důchodce motivovat daňovými nebo dávkovými pobídkami.

Článek

Výsledky studie představil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI).

Společnost stárne

Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Experti řeší, jak by se dal do budoucna důchodový systém udržet. Jednou z cest je odsouvání nástupu do penze. V Česku se důchodový věk každý rok zvyšuje – u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce. Muži mají nyní do penze odcházet v téměř 63 letech, bezdětné ženy v 62 letech a matky podle počtu vychovaných potomků dříve.

Chybí motivace

Autor studie Jiří Šatava uvedl, že většina lidí nastupuje do důchodu proto, že dosáhla důchodového věku. V další práci jim nebrání ani zdraví, ani nemožnost sehnat místo, ale nedostatečná motivace. Lidé s nízkým vzděláním mají po nástupu na odpočinek téměř tolik, kolik vydělávali předtím. S rostoucím vzděláním se rozdíl mezi předchozím výdělkem a penzí zvětšuje. Dřívější studie IDEA také ukázala, že čím mají lidé vyšší vzdělání, tím déle chtějí pracovat.

Starší nezabírají místa mladým

"Stát by je měl motivovat ať už daňovými, nebo dávkovými pobídkami," navrhuje Šatava. Uvedl, že zatímco v předdůchodovém věku má Česko větší míru zaměstnanosti, než je průměr EU, po nástupu do penze je pod průměrem. Podle Šatavy vžitý názor, že starší pracovníci zabírají místo mladším, v praxi neplatí.

Zvýšit růst zaměstnanosti

Jak zdůrazňuje demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, není klíčovým faktorem pro udržitelnost důchodového systému demografický vývoj, ale právě růst zaměstnanosti. „Pokud by se zaměstnanost zdravých seniorů do 70 let zvýšila, dopad na státní rozpočet by byl pozitivní, uvedl Šatava. Kdyby se díky pobídkám zaměstnanost zvedla o deset procentních bodů, veřejné příjmy by mohly růst o 0,3 procenta, uvádí studie.

Související témata:

Výběr článků

Načítám