Snížení množství malých škol či nová forma školní maturity. Novela navrhuje změny

Ministerstvo chce podle návrhu, který je v připomínkovém řízení, zavést minimální počty žáků ve školách. Pokud obec zřizuje dvě a více škol, každá by měla mít k 30. září alespoň 200 žáků alespoň jednou v posledních třech letech. Úprava by se podle návrhu měla týkat mateřských, základních a středních škol či jejich kombinace.

Nevztahovala by se na školy v obcích, které mají jen jednu školu, případně na školy speciální nebo školy, které vyučují v jazyce národnostní menšiny, vyplývá z návrhu.

V současnosti je v Česku 1895 škol, které mají méně než 200 žáků a zároveň jsou druhou či další školou obce, uvedl resort. Těch by se úprava měla týkat. Tvoří asi 30 procent škol zřizovaných obcemi. Obce by nemusely podlimitní školy sloučit do jednoho subjektu, mohly by je slučovat mezi sebou tak, aby dosáhly minimálního počtu dětí.

Původní malé školy by zůstaly zachované, fungovaly by pod jedním spojeným ředitelstvím. Pro jednotlivá pracoviště by mohly vzniknout pozice zástupců ředitele nebo vedoucích učitelů. Nejvíce by se úprava dotkla mateřských škol.

Novela rovněž počítá s tím, že komplexní absolventská práce s obhajobou by mohla být jednou z forem školní maturity. Musela by obsahově pokrývat všechny povinné zkoušky školní části maturity, které by žák jinak konal, stojí v návrhu. Znalosti by se neověřovaly v jednotlivých zkouškách, ale všechny najednou touto prací.

Zda škola bude tuto možnost nabízet, by záleželo na řediteli. Mohl by ji umožnit u oborů, které stanoví nařízení vlády. Jít by mělo o střední odborné školy, vyplývá z materiálů k novele. Žáci by měli možnost pracovat na absolventské práci přímo v prostředí firmy a získat tak praktické zkušenosti a odborné znalosti.

Návrh přináší i možnost nahradit školní zkoušku nebo její část certifikátem, jít by mohlo o zkoušku z cizího jazyka i z dalších vzdělávacích oblastí. Ministerstvo by podle návrhu vydávalo seznam standardizovaných zkoušek. Mohlo by jít např. o IT dovednosti, uvedl dříve náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Možnost nahradit školní zkoušku z cizího jazyka certifikátem mají žáci již nyní. Zda jim to škola umožní, záleží na řediteli.

Návrh se věnuje i konkurzům na ředitele škol a školských zařízení. Funkční období stávajícího ředitele by nově zanikalo automaticky při jmenování nového ředitele. Pokud by konkurz vyhrál dosavadní ředitel, nebylo by nutné ho odvolat a znovu jmenovat.

Zřizovatel by také mohl stávajícího ředitele jedné své školy přímo jmenovat na jinou svou školu stejného druhu. Pokud by s tím ředitel a školská rada souhlasili, bylo by možné bez konkurzu třeba jmenovat dobrého ředitele na školu, která má problémy, sdělil dříve Nantl. Novela by též měla posílit roli České školní inspekce ve vztahu k zajišťování kvalitního vedení škol.

Novela by mohla umožnit kombinovanou výuku, tedy plánované střídání prezenční a distanční výuky. Kombinovanou výuku by podle návrhu mohly uskutečňovat ZŠ, SŠ, konzervatoře či např. VOŠ a ZUŠ. Využívat by se nemohla pro praktické vyučování, zároveň by ji nemělo být možné zařadit v první až třetí třídě základní školy.

Minulý týden se navíc objevila informace, že s možností zavedení pozice sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka počítá novela, která by mohla změnit školský zákon a zákon o pedagogických pracovnících. MŠMT, které novelu připravilo, pozici doplnilo jako variantu pro jednání vlády. Zakotvení pozice požadovaly v připomínkách např. Svaz měst a obcí či zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Se zavedením pozice do zákona nesouhlasí ministerstvo financí, novela tak půjde na vládu s rozporem, jak vyplývá z dokumentů k novele a vypořádání připomínek. Návrh má mj. zavést pravidla pro fungování školních psychologů či speciálních pedagogů v běžných základních školách.

Sociální pedagog by měl podle odborníků na vzdělávání pomoci snižovat nerovnosti žáků ve vzdělávání. Novela má mj. zavést systémová pravidla pro fungování školních psychologů či speciálních pedagogů v běžných základních školách. Podle resortu školství by institucionalizace těchto podpůrných pozic měla podpořit zlepšení výsledků žáků, posílit inkluzivní vzdělávání i pomoci snížit množství odkladů povinné školní docházky.

Větší běžné ZŠ by měly dostat peníze na školního psychologa či speciálního pedagoga ze státního rozpočtu. Menší školy by měly moci nadále čerpat podpůrná opatření, pro školy od 20 do 99 žáků by to bylo na 0,2 úvazku, ve školách se 100 až 179 žáky pak na 0,4 úvazku. MŠMT v průběhu připomínkového řízení ustoupilo od sdílení odborníků přes pedagogicko-psychologické poradny. Úprava by měla platit od roku 2026.

Vláda by navíc podle návrhu mohla v případě potřeby vládním nařízením pro kalendářní rok či roky stanovit stejný počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu v dané škole jako při rozpisu peněz v roce předcházejícím. Zastropování by se mohlo týkat i financování školních psychologů a speciálních pedagogů.

Pokud ve škole neporoste počet dětí, nemohla by v daném roce zaměstnat více učitelů, řekl v minulosti ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Počet učitelů ve škole by se podle něj nezměnil, nešlo by o snižování. S tímto návrhem nesouhlasí odbory, podle nichž by vláda mohla velmi volně měnit počty financovaných hodin. Podle ministerstva jde jen o regulaci „bezdůvodného nárůstu nebo poklesu počtu hodin školy“.

Návrh počítá i s možností upravit financování učitelů, školních psychologů a speciálních pedagogů ve školách nebo poradnách podle toho, z jak bohatých či chudých rodin jsou žáci, kteří se v dané škole učí, nebo např. kolik má škola žáků cizinců. Novela také upravuje podmínky, za kterých mají cizinci a lidé, kteří žijí dlouhodobě v zahraničí, nárok na změnu podmínek maturitní či přijímací zkoušky z češtiny.