Sněmovní výbor podpořil novelu upravující fungování škol pro Ukrajince

Norma má připravit české školy na školní rok 2022/2023 v souvislosti s přílivem uprchlíků z Ukrajiny napadané Ruskem a maximálně usnadnit jejich integraci do českých škol.

Zákon by měl také nově upřesnit, že uprchlíci musí začít plnit povinnou školní docházku v Česku nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany. Dosavadní předpisy takovou lhůtu nestanovily.

Ředitelé škol by měli Ukrajince přijímat přednostně do běžných tříd s českými dětmi. Pokud by pro běžence nebylo místo, mohla by pro ně škola zřídit samostatnou třídu. Ministerstvo školství upozornilo, že tvorba segregovaných tříd zvýší nároky na zajištění výuky personálem i prostory, ředitel by i proto měl povinnost přeřazovat Ukrajince do běžné třídy, jakmile by to bylo možné.

Paragraf upravující začleňování ukrajinských dětí nejprve do smíšených tříd označila náměstkyně ministra Pavla Katzová za klíčové ustanovení. Podle ní tak definuje integrační princip, na kterém chce MŠMT vzdělávání ukrajinských dětí postavit.

„Přednostně se budou zařazovat ukrajinské děti do smíšených tříd s českými spolužáky, což je nejefektivnější řešení z pohledu integrace,“ popsala. Teprve v těch lokalitách, kde to kapacity neumožní, umožní zákon vznik homogenních tříd s ukrajinskými dětmi.

Ministr Petr Gazdík (STAN) řekl, že úřad probral novelu zákona se všemi dotčenými organizacemi. V reakci na obavy poslance SPD Zdeňka Kittnera uvedl, že ministerstvo návrh konzultovalo i s Českou školní inspekci, a prohlásil, že žádná perzekuce ředitelů škol nebo „dusno“ ze strany inspekce nebude.

„Tímto zákonem nikdo nechce šlapat po ředitelích škol,“ ujistil.

O děti v ukrajinských třídách se podle návrhu i v dalším školním roce budou moct starat pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Výuka by ale měla být podle českých vzdělávacích programů.

Novela má také ministerstvu umožnit v příštím roce pro uprchlíky opět mimořádně upravit termíny a podmínky pro přijímání do škol a ukončování vzdělávání. Platit by měla do konce srpna 2023.

Původní zákon s opatřeními pro ukrajinské uprchlíky, který vláda vytvořila v březnu, počítal s platností do konce března 2023. Výjimkou bylo opatření umožňující práci ve školství ukrajinským pedagogům bez znalosti češtiny, které mělo platit do konce letošního srpna. Náklady na integraci uprchlíků do škol od září do prosince odhadovalo ministerstvo v březnu na 5,9 miliardy korun.

Školský výbor nyní zamítl pozměňovací návrh, který přednesl předseda výboru Ivo Vondrák (ANO). Jeho návrh by umožnil ukrajinským dětem distanční výuku z Ukrajiny místo chození do českých škol. Stačilo by potvrzení rodičů, že jejich dítě tímto distančním kurzem prochází.

Týkalo by se to těch Ukrajinců, kteří se chtějí opět vrátit domů. „Je to něco, co by nám mohlo velmi usnadnit integraci ukrajinských dětí, jejichž rodiče tu plánují zůstat dlouhodobě,“ řekl. Jinak podle něj hrozí zmařená investice do školství, protože řada dětí po krátké době opět odejde.

Gazdík s návrhem vyjádřil nesouhlas. Poukázal, že Česko je vázáno mezinárodní úmluvou o právech dítěte. Z úmluvy podle něj vyplývá, že jediný způsob, jak ji dodržet, je vzdělávání dětí podle navrhované novely.

Zmínil, že se chce v létě osobně sejít s ukrajinským ministrem školství. Ukrajinská strana by podle něj stála o to, aby ukrajinské děti mohly v sobotu chodit do škol, kde by se konala společná distanční výuka.