Hlavní obsah

Sněmovna zřejmě schválí zakotvení objemu peněz na platy učitelů. Novela řeší i nepedagogy

Praha

Navrhované zakotvení objemu peněz na učitelské platy Sněmovna zřejmě schválí. Školský výbor ve středu podpořil vládní novelu, která má vést ke splnění slibu, že průměrný plat pedagogického pracovníka bude na 130 procentech průměrné mzdy. Předloha též zavádí pozici provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a systém uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvou let podporovali začínající kolegy.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Poslanecká sněmovna (ilustrační snímek)

Článek

Vysokoškoláci navíc budou moci učit po omezenou dobu tří let na druhých stupních základních škol a na středních školách i bez učitelského vzdělání.

Objem peněz na platy učitelů má být od roku 2024 stanoven zákonem na nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v Česku vždy za předminulý rok. Konkrétní výši tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením.

V roce 2024 by bylo nutné podle důvodové zprávy k novele zajistit průměrný plat pedagogického pracovníka 55 575 korun za měsíc, tedy o 10 168 Kč vyšší, než byl plat rozpočtovaný na loňský rok.

Budoucí učitele budou vzdělávat organizace bez regulace, obávají se akademici

Věda a školy

Nepedagogové a pozice školského logopeda

Ve výboru se vedla debata zejména o zavedení možnosti učit odborně vzdělaným nepedagogům a o zakotvení pozice školského logopeda.

S otevřením učitelské profese lidem bez pedagogického vzdělání nesouhlasí asociace děkanů vysokoškolských fakult a některé učitelské spolky. Poslanec SPD Zdeněk Kettner ve výboru neprosadil pozměňovací návrh na vyškrtnutí této části novely, jež podle něho povede k „deprofesionalizaci učitelství“.

Děkani trvají na požadavku neotevírat učitelskou profesi nepedagogům, napsali otevřený dopis

Věda a školy

„Mluvíme o tom, jak snížit počet nekvalifikovaných pedagogů,“ oponoval zpravodaj Pavel Klíma (TOP 09). Poslanec STAN Jan Berki připomněl, že takoví učitelé si budou muset pedagogické vzdělání podle novely doplnit.

Předloha má od září umožnit odborníkům s vysokoškolským vzděláním i bez studia pedagogiky učit na druhých stupních ZŠ a v SŠ. Ředitel by tyto odborníky mohl na tři roky zaměstnat jako kvalifikované učitele pro předměty odpovídající oboru jejich vzdělání. Pokud by poté chtěli kvalifikovanými pedagogy zůstat, museli by si učitelské vzdělání doplnit. Tříletou lhůtu by podle novely nemělo být možné překročit tím, že by dotyčný vystřídal více škol.

Výbor odmítl také úpravu předsedy Ivo Vondráka (ANO), jež by nahradila pojem školského logopeda pojmem speciální pedagog pro vady komunikace. Nepřistoupil tak na argumenty, podle nichž si veřejnost bude plést školské a klinické logopedy.

Pojmenování školský logoped kritizuje Asociace klinických logopedů ČR, která už dříve podpořila Vondrákův návrh. „Termín školský logoped může vnést chaos mezi občany, protože nejsou schopni rozlišit, kdo je zodpovědný za diagnostiku a terapii a kdo je zodpovědný za výchovně-vzdělávací intervenci,“ uvedla za profesní organizaci, která sdružuje asi 900 lidí, Barbora Richtrová.

Podle ní se přitom bude nové označení týkat asi stovky pracovníků speciálně pedagogických center.

Zápisy pro Ukrajince k nástupu do ZŠ a školek budou od června do poloviny července

Věda a školy

Předsedkyně Asociace logopedů ve školství Pavla Lukáčová ČTK už dříve sdělila, že novela vymezuje kvalifikační předpoklady logopedů pracujících ve školství a v zákoně ukotvuje profesi školského logopeda, se kterým se podle ní v českých školách lze setkat od roku 1990. „Přídomek ‚školský‘ plně a dostatečně resortně vymezuje působnost. Školský logoped nemá ambice působit nikde jinde než ve školství,“ míní.

Logoped ve školství nyní odbornou kvalifikaci získává studiem v akreditovaném magisterském studijním programu a splněním státní závěrečné zkoušky z logopedie a surdopedie. Logopedi ve zdravotnictví v současnosti navíc musejí absolvovat postgraduální tříleté specializační studium.

Asociace učitelů kritizují rozhodnutí vlády, aby zvýšení platů šlo pouze na odměny

Věda a školy

Členové sněmovního školského výboru naopak podpořili na návrh skupiny koaličních poslanců posílení pravomoci ředitelů škol ve vztahu k metodám, formám a prostředkům vyučování, které nyní vyučující mohou volit podle vlastního uvážení.

Výbor chce také rozšířit působnost provázejících učitelů na účastníky studia pedagogiky pro učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy. K dalšímu vzdělávání učitelů doporučil výbor zařadit na návrh skupiny vládních poslanců vedle samostudia také neformální vzdělávání a sdílení zkušeností.

Vládní předlohu ocenil na jednání sněmovního výboru předseda senátního školského výboru Jiří Růžička (za TOP 09). Problémy při projednávání novely v horní komoře neočekává.

MŠMT: Školy dostanou víc času na prohlubování učiva. Dělení na základ a nadstavbu odpískáno

Věda a školy

Výběr článků

Načítám