Snadné přijetí na VŠ může předcházet snadnému vyhazovu

Loni totiž bylo přijato na všechny školy celkem 75,2 procenta zájemců o vysokoškolské studium, a to i přes doporučení ministerstva školství, aby veřejné školy nabraly o deset procent studentů méně, protože na ně školy nedostanou peníze. Oproti roku 2011 se úspěšnost uchazečů dokonce mírně zvýšila.

Zřejmě se ale také část neúspěšných uchazečů o studium na veřejné škole uchytila na soukromých školách, což koresponduje s tvrzením ministerstva, že lidé jsou dnes ochotni si za studium zaplatit.

Co je však při výběru školy a oboru nutné brát v potaz, je obecný zájem o obor. „Dneska v podstatě každý, kdo chce studovat na VŠ, má maturitu a má předpoklady, že se na školu dostane. Ale ne každý se dostane na ten obor, který by studovat chtěl. Ne každý se dostane na právo nebo na medicínu,“ poznamenal k tomu tajemník Akreditační komise Jan Smrčka.

Podle něj je tradičně největší zájem o psychologii, právo a medicínu. To znamená, že je také u těchto oborů nejtěžší projít sítem přijímaček. Nejnižší zájem je o zemědělské obory. „Ale to není problém toho, že by byly nekvalitní nebo že by se tam dělal špatný výzkum, je to spíše společenský trend,“ dodal Smrčka. Kromě toho mají absolventi zemědělských oborů také těžkou pozici na trhu práce.

Ze všech oborů je nejtěžší dostat se na práva. Podle serveru Kampomaturitě.cz se na právnické obory dostalo jen 22,8 uchazečů. Nejpřísnější podmínky měla Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, kde přijali 18,1 procenta ze 4604 uchazečů. Zájemci o studium umění to nemají o moc snazší, loni mělo šanci 23,4 procenta. Vůbec nejnedobytnější školou je Vysoká škola umělecko-průmyslová, kde přijali 9,6 procenta uchazečů.

Lékařské fakulty pak přijaly 26,8 procenta uchazečů, přičemž nejpřísnější přijímačky proběhly na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze (shodně po 19 procentech). Nejsnáze je možné dostat se na některý z technických oborů. Loni bylo u nich úspěšných 76,3 procenta uchazečů. Například na Fakultu strojní Technické univerzity v Liberci se dostal každý. Na techniku se dostala více než polovina všech uchazečů o vysokoškolské studium.

Na ekonomické a sociální fakulty se dostal každý druhý a na filozofických a humanitních fakultách byla úspěšnost uchazečů 43,6 procenta. Za pozornost stojí, že se výrazně zpřísnila kritéria pro přijetí na pedagogické fakulty. Zatímco ještě v roce 2010 se na ně dostalo 52,4 procenta studentů, loni to bylo 41 procent.

Úspěch u přijímaček zdaleka není vítězství. Ze statistik vyplývá, že čím snáze se člověk dostane na školu, tím snáze z ní vyletí.

Nejčastěji tak během studia odpadávají studenti technických oborů, podle statistik až třetina nedostuduje. Odborníci se domnívají, že je to tím, že školy kvůli malému počtu uchazečů přijímají i ty, kteří na studium nemají. Navíc je to prý jedno z nejtěžších studií. Loni se ale na techniku dostalo téměř 52 tisíc studentů z celkového počtu 98 tisíc. Na druhou stranu o techniky je v průmyslové ČR velký zájem.

Ovšem nutno dodat, že nezaměstnanost absolventů technických oborů byla loni, kdy třeba stavebnictví zrovna pšenka nekvetla, mezi magisterskými obory druhá nejvyšší – 10 procent.

Zato u nejprestižnějších škol platí, že pokud už se tam člověk dostane, hned tak se vyhodit nedá. Například na právech je „úmrtnost“ pět procent, na medicíně osm procent a na uměleckých oborech devět procent.