Článek
Výzkum, na němž se podíleli vědci z USA a Číny, spočíval ve sledování a vyhodnocování matematických a slovních výkonů 20 tisíc lidí po dobu čtyř let.
Během výzkumu se ukázalo, že vysoká úroveň znečištění ovzduší vede k významnému zhoršení výsledků při obou testech. Průměrný dopad znečištění ovzduší na inteligenci odpovídá podle člena výzkumného týmu Xi Chena z americké Yaleovy univerzity ztrátě roku vzdělání.
„Víme ale, že dopad je horší u starých lidí, zejména u těch nad 64 let, u mužů a u lidí s nízkým vzděláním,“ řekl Xi Chen. Větší dopad na muže souvisí podle vědců s rozdíly mezi mužským a ženským mozkem.
Znečištění ovzduší zvyšuje výskyt degenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.
Podle studie, v níž byl výzkum shrnut a kterou zveřejnil časopis americké akademie věd (PNAS), zvyšuje smog také pravděpodobnost výskytu degenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba a další formy demence.
Zhoršení hlavně u jazykových testů
Výzkumy ukázaly, že čím déle jsou lidé špatnému ovzduší vystaveni, tím hůře jsou postiženy jejich poznávací schopnosti. Větší záporný dopad znečištění byl zjištěn u jazykových schopností, ne u těch matematických.
Špatné ovzduší má navíc i krátkodobé dopady na inteligenci. Xi Chen řekl, že by to mohlo mít významný dopad mj. na studenty, kteří dělají klíčové zkoušky ve dnech s vysokým znečištěním.
Testy vědci prováděli v letech 2010 až 2014 u lidí starších deseti let. Poznávací schopnosti měřili na 24 standardizovaných matematických úkolech a 34 slovních poznávacích úlohách.
Vědci porovnávali výsledky testů s úrovní znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým a prachovými částicemi s průměrem do deseti mikrometrů v prostředí, kde žili účastníci studie.
Není jasné, která z těchto tří škodlivin měla na výsledek studie největší vliv. Stranou zůstaly hodnoty oxidu uhelnatého, ozonu a větších prachových částic.
Analýza přináší nové aspekty
„Nové na studii je to, že se zaměřuje na situaci v Číně a na fakt, že ve srovnání s předešlými studiemi je velmi podrobná. Nové je i to, že rozlišuje podle pohlaví a podle věku,“ sdělil Derrick Ho z hongkongské Technické univerzity.
Nejhůře je na tom Indie
Ze statistik vyplývá, že smog předloni ve světě zabil 4,2 miliónu lidí.
Kvůli znečištěnému ovzduší každoročně umírá předčasně sedm miliónů lidí.
OSN proto mluví o „neviditelném zabijákovi“.
Přes devět desetin světové populace žije v prostředí, kde škodliviny v ovzduší převyšují normy.
Mezi dvaceti nejvíce znečištěnými městy světa je hned 14 indických a také několik čínských.
Znečištění ovzduší v Číně sice klesá, stále však trojnásobně přesahuje limity Světové zdravotní organizace.
Už v minulosti se prováděly studie vlivu smogu na člověka. Zjistily, že má za následek „extrémně vysokou úmrtnost“ u lidí s duševními poruchami a že zvyšuje výskyt těchto poruch u dětí. Jiné studie poukázaly na to, že život u rušných cest, kde je znečištění největší, zvyšuje riziko demence.
