Sluneční sonda Solar Orbiter míří k dalšímu klíčovému průletu kolem Venuše

„Solar Orbiter poskytuje cenná data o dynamice Slunce a jeho vlivu na okolní vesmír. Každý průlet kolem Venuše je pro misi zásadní, protože umožňuje změnit dráhu sondy tak, aby mohla postupně získávat unikátní pohledy na sluneční póly,“ vysvětlil Petr Heinzel z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Cílem mise je lépe pochopit magnetické procesy na pólech Slunce, které ovlivňují jeho aktivitu.

Evropská mise má významnou českou účast. Čtyři z deseti vědeckých přístrojů na palubě Solar Orbiter pomáhaly vyvíjet české instituce včetně Astronomického ústavu AV ČR, centra TOPTEC při Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Všechny pracují i po pěti letech správně.

Během čtvrtého průletu okolo Venuše se sonda přiblíží na vzdálenost asi 350 kilometrů od povrchu planety na její denní straně, která odráží velké množství dopadajícího slunečního záření. Dostane se do vyšších partií atmosféry planety.

Některé přístroje na ní nebudou během přiblížení k Venuši dočasně fungovat. Magnetometr, který je součástí přístroje Radio and Plasma Waves, vědci vypnou kvůli termální ochraně. Analyzátor slunečního větru Solar Wind Analyzer nebude aktivní během manévrování sondy.

„Tyto kroky jsou nezbytné pro ochranu citlivých přístrojů a zajištění jejich dlouhodobého fungování v náročných podmínkách blízkého vesmíru,“ poznamenal Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Průlet kolem Venuše poskytne příležitost k výzkumu její interakce se slunečním větrem. V nedávné studii se švédští vědci zaměřili na vlastnosti prostředí okolí planety, přičemž kromě dat ze Solar Orbiteru využili i měření sond Parker Solar Probe a BepiColombo. Na výzkumu publikovaném v JGR Space Physics se podíleli i čeští odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

„Díky těmto souběžným měřením získáváme komplexnější pohled na to, jak Venuše ovlivňuje proud nabitých částic přicházejících od Slunce a jak se její indukovaná magnetosféra chová v tomto prostředí,“ řekl David Píša z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Čtvrtý průlet Solar Orbiteru podle odborníků představuje další krok k zahájení nové vědecké fáze mise, během níž bude sonda pozorovat Slunce z více skloněné dráhy. To umožní lepší pochopení magnetických procesů probíhajících na jeho pólech, které hrají zásadní roli ve sluneční aktivitě a jejím vlivu na Sluneční soustavu.

Další průlet kolem Venuše příští rok v prosinci pak zvýší sklon dráhy na 24 stupňů, což podle astronomů otevře cestu k bezprecedentním pozorováním slunečních pólů.