Hlavní obsah

Slunce kouzlí dechberoucí podívanou. NASA zveřejnila detailní záběry

Novinky, ort

Slunce je pod drobnohledem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce. Jak takový rok pozorování vypadá, ukázali nyní výzkumníci v časosběrném videu.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: NASA zveřejnila časosběrný záznam aktivity na SlunciVideo: Reuters

Článek

NASA sleduje Slunce v rámci speciálního projektu Solar Dynamics Observatory posledních šest let. Snímek naší nejbližší hvězdy je ve vysokém rozlišení pořízen každých 12 sekund.

Nově zveřejněné video zachycuje detailní podívanou na centrum sluneční soustavy od ledna loňského roku. Za méně než dvě minuty si diváci mohou prohlédnout přesně 393 dní ze života Slunce.

Masivní erupce

Na videu jsou vidět opakující se sluneční erupce. Tyto prudké výbuchy ve sluneční atmosféře s energií rovnající se miliardě megatun TNT jsou fascinující.

Vidět je i masivní erupce z 11. března, která patřila k jedněm z nejsilnějších za poslední roky. Nečekaný a prudký výbuch ve sluneční atmosféře měl podle vědců stejnou sílu, jako kdyby na Zemi vybuchly všechny atomové hlavice a jaderné reaktory v jeden okamžik.

Foto: Reuters

Masivní sluneční erupce z 11. března

Právě kvůli své síle ovlivnila nakrátko elektrické přenosy řady pozemských komunikačních zařízení. Žádné větší škody však erupce nenapáchala, stejně jako drtivá většina jiných. [celá zpráva]

Projekt Solar Dynamics Observatory je pro vědce nesmírně důležitý. Slunce totiž díky němu mohou zkoumat v různých vlnových délkách, a tedy při různých teplotách. Jsou tak schopni detailně analyzovat vznik erupcí nebo sledovat, jakým způsobem se ohřívá sluneční atmosféra. Ta je až tisíckrát teplejší než jeho povrch.

Průzkum začal v padesátých letech

Slunce fascinuje lidstvo odjakživa. Teprve na konci padesátých let minulého století však byla do vesmíru vypuštěna první sonda, která měla za úkol provádět jeho pozorování.

Mezi lety 1959 a 1968 vyslali Američané celkem pět sond Pioneer. Těm se podařilo jako prvním v historii změřit sluneční vítr a magnetické pole Slunce.

Další velký pokus o přiblížení se samému centru sluneční soustavy se uskutečnil v 70. letech, kdy byla vyslána sonda Helios 1. Ta se kromě pozorování a měření slunečního větru zaměřila také na měření sluneční korony.

Sonda Helios 1 byla společným projektem Američanů a Němců. Pozorovací mise se uskutečnila z oběžné dráhy Merkuru.

Související témata:

Výběr článků

Načítám