Článek
Návrh výsadby ovocných dřevin a révy vinné odkazuje na dřívější extenzivní sady v přilehlé oblasti Malého Kosíře. Nápad založit ve Slatinkách Akademický sad pak vzešel z krajinářského workshopu, který pravidelně pořádá Ústav plánování krajiny Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici a katedra ekologie a životního prostředí olomoucké přírodovědecké fakulty.
„V letech 2020 a 2024 byly ve Slatinkách uspořádány dva workshopy. Studenti na nich řešili různé problémy v intravilánu i extravilánu obce. Zaměřili se například na odtokové poměry na Kobylí hlavě, na chráněná území Vápenic – Kosířských lomů i na zemědělskou půdu v okolí,“ uvedl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Bořivoj Šarapatka, který byl spolu s Alenou Salašovou garantem projektu ve Slatinkách.
Pro výsadbu byly zvoleny staré a krajové odrůdy dřevin.
„Pozornost studenti věnovali také dlouhodobému problému Slatinek, kterým je parkování vozidel návštěvníků obce na přírodně cenných územích Velkého a Malého Kosíře či Vápenic,“ pokračoval.
Comeback obecních pasáčků. Nadšenci obnovují komunitní pastvu, aby zachránili krajinu od plevele
V intravilánu obce studentské týmy řešily výsadbu zeleně a úpravu centra obce. Nakonec se setkaly u požární nádrže nad obcí a u přilehlého svahu. Tam poté vznikl návrh na novou výsadbu ovocných dřevin a révy vinné.
„Sad jsme nazvali Akademický, protože se na něm podílejí studenti z Univerzity Palackého a Mendelovy univerzity. Strategické umístění v blízkosti oblíbené turistické trasy na Kosíř nabízí jedinečnou příležitost vytvořit odpočinkovou zónu a zároveň výukový prostor, který mohou studenti aktivně využívat,“ doplnila starostka obce Slatinky Monika Prokopová (NK).
Sad vznikl v blízkosti oblíbené turistické trasy na Kosíř.
Studenti katedry ekologie a životního prostředí se spolu s obyvateli Slatinek pustili do sázení dřevin poslední únorový den. Pro výsadbu byly s ohledem na místní klimatické, půdní a stanovištní podmínky zvoleny staré a krajové odrůdy hrušní, jabloní, třešní, slivoní a višní.
„Zajímavou krajovou odrůdou, kterou studenti vysadili, je třešeň Dobrá Bílá. Tato odrůda díky své žlutavé barvě plodů není atraktivní pro špačky a jiné ptactvo. Z hrušní pak určitě zaujme odrůda Velká Krvavka, která konzumenty překvapí svou červenou barvou dužniny,“ konstatoval Zdeněk Špíšek z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty, který měl nad výsadbou odborný dohled.
Výsadba byla doplněna i o dlouhověké stromy, jako jsou např. roubované oskeruše. „V keřovém patru pak šlo o velkoplodé dříny, které kvetou velmi brzy na jaře a jejichž plodům se někdy říká třešně podzimu,“ uzavřel Šarapatka.
Výzkumníci z Olomouce se zaměří na pěstování ve sklenících. Má být efektivnější
